Ředitel Národního divadla: Jestli nový šéf činohry přizve Špinara, rozhodně mu bránit nebudu

28 minut
Burian: Špinar se mýlí a některé výroky ho budou mrzet
Zdroj: ČT24

Národní divadlo nečekaně a předčasně mění šéfa činohry. Její stávající ředitel Daniel Špinar oznámil svůj odchod z první scény kvůli odporu k divadelním poměrům, kauze zmítající pražskou DAMU a řediteli zlaté kapličky Janu Burianovi. V Interview ČT24 Burian řekl, že ve Špinara ztratil důvěru, ale pokud ho nový šéf činohry vyzve ke spolupráci, s ohledem na Špinarovy divadelní výkony tomu rozhodně bránit nebude.

Diskusi o podobě tuzemského divadla a především o výchově mladých herců rozproudila studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, která kritizuje sexismus, šikanu a dril na DAMU. Dvaačtyřicetiletého divadelního režiséra Daniela Špinara, jenž je rovněž absolventem DAMU a od roku 2015 vede činohru Národního divadla, kampaň dle jeho vlastních slov přesvědčila o tom, jak konzervativní a rigidní oficiální divadelní scéna je.

„Oficiální česká divadelní scéna je v hrozném statusu quo, děláme nesmyslné věci a myslím, že už to ani diváky vlastně nezajímá. Přesto tady buším do zamčených dveří, protože ho ovládají lidé s konzervativním vkusem a jejich praktiky sahají do komunistického období,“ prohlásil Špinar a v půli léta ve vysílání Českého rozhlasu kritizoval i svého divadelního šéfa Jana Buriana.

Ředitel Národního divadla působí na DAMU tři dekády, od roku 2001 jako vedoucí katedry činoherního divadla. „To je něco, co je pro mě nemyslitelné. Proto teď řeším, co dál. Aby se společnost posunula a nebyli tu lidé, kteří sedí takzvaně na prameni taková desetiletí a ovlivňují celou mikroflóru divadla,“ řekl rozhlasu – a ve čtvrtek přišlo Národní divadlo s oznámením, že Špinar předčasně ukončí svůj mandát, nadcházející sezona bude poslední pod jeho vedením.

Musí k tomu dospět sám

„Nebyl jsem vyhozen, velmi v klidu jsme se domluvili. Můj odchod souvisí zejména s kauzou Ne!musíš to vydržet na DAMU,“ komentuje svou profesní situaci Špinar a k dění na DAMU se chce podrobněji vyjádřit v pondělí.

„Zkrácení mandátu mi pan Špinar nabídl, není to z mé strany,“ potvrdil ve vysílání ČT24 také divadelní ředitel Burian – a na otázku, zda v šéfa činohry ztratil po posledních výrocích důvěru, dodává: „Osobně samozřejmě ano. Nevyjadřuje se o mně moc hezky, snažím se to brát věcně. Myslím si, že se mýlí a že ho některé výroky budou mrzet. K tomu musí dospět sám.“

Činohra Národního divadla má aktuálně na repertoáru osm inscenací, které Špinar režíroval. V nadcházející sezoně nastuduje ještě inscenaci Kráska a zvíře, která bude mít premiéru v prosinci, a Mnoho povyku pro nic s uvedením v květnu – a Burian jeho práci hodnotí navzdory osobnímu sporu pozitivně.

„Vždy jsme věděli, že to byl jeden z nejtalentovanějších posluchačů divadelní fakulty. V tomto směru jsme ho podporovali i v jeho kariéře a to, že jsem ho jmenoval uměleckým ředitelem činohry Národního divadla, bylo zcela jisté vyjádření důvěry vůči němu,“ podotýká Burian a o Špinarovi mluví jako o „artistní a velice emocionální“ osobě.

„To, co v Národním divadle za šest let udělal, je éra, která bude v dějinách českého divadla spjata s mou ředitelskou érou,“ poznamenává. „Zorganizoval řadu pozoruhodných inscenací, pozval řadu zajímavých režisérů, některé inscenace jsou oceňované. Byla to normální, spíš nadprůměrná šéfovská éra.“ Z jeho inscenací pro první scénu vyzdvihl Netrpělivé srdce, Manon Lescaut a Sen čarokrásné noci.

Daniel Špinar
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Výhrady k údajné rigidnosti české první scény Burian slyší, sám uvádí, že Národní divadlo nesmí být zatuchlá instituce, která hraje to, co bylo v módě před čtyřiceti lety. Současně ale upozorňuje, že první scéna republiky není scéna experimentální.

Špinarovi měl jeho prodloužený mandát skončit za dva roky. Nový umělecký ředitel ale v současné situaci povede soubor činohry už od září 2022. Burian uvádí, že zamýšlí ustavit výběrovou komisi, která spolu s ním vytipuje kandidáty zejména mezi režiséry a dramaturgy, a povede s nimi dialog, zda mají o úlohu v divadle vůbec zájem. O něco jasněji by mohlo být v půli listopadu.

„Nevím, jestli (Daniel Špinar) přestane pracovat v Národním divadle jako režisér. Nevím, kdo bude uměleckým ředitelem. Jestli ho přizve ke spolupráci, já tomu rozhodně bránit nebudu.“

Burian: Chování musíme přizpůsobit my

Zlepšit Burian míní i kritizované poměry na DAMU, příslušný patnáctibodový návrh už odevzdal děkanovi. „Že nás studenti měli potřebu upozornit na to, že výuka je někdy příliš náročná a oni se cítí v tísni a úkoly nezvládají třeba kvůli tomu, že se bojí hodnocení, je vážná věc a tím se musíme zabývat. Možná, že jsou naše nároky opravdu příliš vysoké a potřebují rozložit v čase,“ uvádí Burian.

Za zásadní považuje dialog se studenty, a to i prostřednictvím neutrálního moderátora – ombudsmana. Změnit by se měl také studijní plán, snížit počet povinných hodin, a do výuky dramaturgie a režie by se nově měla silněji zapojit i střední generace.

„Mění se cítění mladých lidí, co je a co není přijatelné. Reflexi musíme udělat všichni,“ prohlásil Burian. „Je možné, že jsme to zanedbali. Možná, že ne všichni kolegové cítí, kde hranice mladých lidí je a mají pocit, že to je jako před čtyřiceti lety. Nemůžeme se tvářit, že je donutíme, ať se chovají tak, jak jsme se chovali, když nám bylo dvacet. Chování musíme přizpůsobit my.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 12 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...