Nová scéna se stala kulturní památkou. Vedení Národního divadla, pod níž spadá, představilo zároveň plán na rekonstrukci stavby, která se počítá k dokladům československé brutalistní architektury. Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění podle vedení ND vnější vzhled budov, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. V současnosti zde působí především Laterna magika. Opravami zároveň projde i provozní budova B. Dokončení se předpokládá v roce 2024.
Nová scéna Národního divadla v Praze je kulturní památkou, čeká ji rekonstrukce
Zřejmě největší změna čeká hlavní sál Nové scény, který má zastaralé divadelní technologie a špatnou akustiku. Důraz kladou tvůrci na dokončení původní myšlenky, tedy vytvoření multifunkční divadelní scény, která umožňuje snadnou přestavbu jeviště i hlediště. Vznikne tak divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou.
Do původního stavu navrátí restaurování architektonicky nejhodnotnější foyer. Obměny by se mělo dočkat venkovní zasklení. Podle architektů je vzhledem k době svého vzniku energeticky nevyhovující, navrhují proto výměnu jednoduchého zasklení fasády foyeru budovy Nové scény a rámového zasklení na Provozní budově B.
Zlepšit se má využití parteru budov s návazností na piazzettu. Vznikne nový bezbariérový vstup do podzemních garáží, nový vstup pro herce a zaměstnance divadla a víceúčelový prostor zázemí piazzetty pro pořádání různých kulturních akcí.
Máme plán, jak z Nové scény udělat nové variabilní divadlo v tom duchu, ve kterém pracoval pan architekt (Josef) Svoboda i pan architekt (Karel) Prager, jak obnovit všechno to, co si od 80. let obnovit zaslouží, a jak vyřešit některé logistické problémy, které se tehdy kvůli prostředkům i kvůli technologiím nedostatečně vyřešit nepodařilo.
Rekonstrukce pokračuje
Rekonstrukce má navázat právě na současnou přestavbu podzemních garáží pod piazzettou. Podle vedení divadla je důvodem rekonstrukce technologicky nevyhovující stav sálu Nové scény a zdevastovaný stav provozní budovy B, v němž budovu předali dřívější soukromí vlastníci.
obrázek
Provozní budovu, dříve známou jako „restaurační“ či Themos, ND nedávno získalo po dvou desetiletích zpět do své správy. V přízemí Provozní budovy B vznikne veřejný prostor s kavárnou propojený spouštěcí skleněnou stěnou s piazzettou.
Finalizace projektových prací se předpokládá ke konci letošního roku, zahájení stavby se plánuje na polovinu roku 2022 a dokončení se předpokládá v roce 2024. Podle dřívějších informací by měla rekonstrukce stát asi 700 milionů korun.
Nelíbí se všem
Sama Nová scéna vznikla během rozsáhlé rekonstrukce Národního divadla mezi lety 1977 a 1983. Během rekonstrukce, kterou vedl architekt Zdeněk Vávra, byla mimo jiné vybourána provozní část budovy na jižní straně, tedy Prozatímní divadlo a Schulzův dům.
Největší diskusi ale budila stavba moderní budovy. Budovu navrhl Karel Prager, mimo jiné autor Federálního shromádění, skleněnou fasádu dodal výtvarník Stanislav Libenský. Nešlo jen o podobu Nové scény, jejíž fasáda z „televizních obrazovek“ některým připadala prostě ošklivá.
Rychle se například ukázalo, že variabilní interiér má řadu nedostatků a na přestavby sálu se tak časem rezignovalo. Prager svůj projekt dokončil ve velmi krátkém čase, na parcele ležící při východní straně divadla původně měl vedle provozní budovy a restaurace vyrůst jen společenský sál.
Pro Laternu magiku
Všechny budovy se také již stavěly, když scénograf Josef Svoboda v roce 1980 přišel s návrhem na výstavbu divadelního prostoru pro soubor Laterny magiky. Zakázku nakonec ale místo Svobody získal Prager, který zaručil, že budova bude hotová do původně požadovaného výročí Národního divadla v listopadu 1983.
První představení na Nové scéně se tak odehrálo jen dva dny po znovuotevření historické budovy, 20. listopadu 1983, kdy měla premiéru inscenace Strakonického dudáka v režii Václava Hudečka.
Malý princ (Laterna magika)
Po pokusech s činohrou, která zde nalezla útočiště během rekonstrukce Stavovského divadla, nebo operou (kterou ale rušil hluk z Národní třídy) či baletem se nakonec na Nové scéně zabydlela hlavně Laterna magika. První představení zde odehrála v únoru 1984, definitivně se sem z paláce Adria přestěhovala v roce 1992.
Nápady mladých architektů před jedenácti lety – neomezené možnou realizací – navrhovaly například fasádu překrýt dvěma fóliemi, převázat ji lany a do vzniklého prostoru vhánět vzduch. Nafukující se vaky by mohly sloužit jako projekční plátno. Jeden z nápadů umístil k budově venkovní výtah, který by lidi vyvezl na střešní vyhlídku.
