Není divu, že náš nejslavnější filmový festival se koná právě v Karlových Varech. V západočeských lázních uspořádali v roce 1896 první veřejnou filmovou projekce na českém území. První ročník přehlídky se konal přesně o půl století později - v Mariánských Lázních, dokonce o měsíc dřív než slavné Cannes. Následující rok se už přesunula do Varů. Jak šel čas dál s karlovarským festivalem?
Budovatelská léta padesátá
Festival v Karlových Varech byl první mezinárodní poválečnou filmovou přehlídkou v Evropě. Do roku 1958 navíc jediného svého druhu za železnou oponou. Poté se ob rok, až do konce osmdesátek, střídal s filmovým festivalem v Moskvě, proto ona zdánlivá nelogičnost, že letos došlo ve Varech na padesátý ročník, přestože začal ve skutečnosti před téměř sedmdesáti lety.
Tající léta šedesátá
Po budování, které se nevyhnulo ani festivalu, přinesla šedesátá léta uvolnění i ve filmové tvorbě. Československá nová vlna a pražské jaro neminuly ani Vary. Ty se i víc otevřely Západu, diváci tak mohli vidět filmy Bergmanna nebo Feliniho.
Přituhující léta sedmdesátá a osmdesátá
Normalizuje se nejen Československo, ale i dramaturgie festivalu, která se opět otáčí víc na východ. A místo na světové filmové hvězdy, které přestávají jezdit, láká spíš na tváře známé z tuzemských obrazovek, dorazí-li zahraniční osobnost, má pro levicovou politiku značné pochopení.
Léta porevoluční
Po listopadu 89 festival nevěděl co se sebou. Navíc se vynořila konkurence v podobě pražského Zlatého Golema. Jasnější směřování pomohl Varům najít až nový tým v čele s Jiřím Bartoškou a Evou Zaoralovou, který také obnovil každoroční konání přehlídky. A vracet se začaly i filmové hvězdy.
Padesátý, jubilejní ročník bude vyhlížet do dalších let i se ohlížet za těmi uplynulými do 11. července.
