Do Pardubic přijde jaro až na podzim

6 minut
Festival Pardubické hudební jaro se uskuteční na podzim
Zdroj: ČT24

Festival Pardubické hudební jaro museli pořadatelé v březnu zrušit doslova pár dní před začátkem. Jako u mnoha jiných kulturních akcí zasáhla do plánů opatření proti koronaviru. Nakonec se dvaačtyřicátý ročník přece jen, byť s omezeným programem, uskuteční, místo na jaře ale bude znít klasická hudba ve východočeském regionu na podzim.

„Na festivalu měli účinkovat umělci z Číny, Německa, Itálie, Slovenska. Zahraniční vystupující jsme ale nahradili českými, protože nevíme, jaké možnosti budou na podzim,“ upozornil na jednu ze změn umělecký ředitel a dramaturg festivalu Josef Krečmer.  

Pořadatelům se také podařilo do podzimní nabídky zařadit jen část koncertů z festivalového programu. Na sedm z nich mohou posluchači zajít do Pardubic, dalších osm hostí jiná východočeská města. Zbývající z původně plánovaných šestadvaceti koncertů se uvedení dočkají až v příštím ročníku.

Opožděný zahajovací koncert bude 8. září poctou houslím a houslistům. V doprovodu Komorní filharmonie Pardubice se na jednom pódiu sejdou virtuosové Václav Josef Špaček, Marie Hasoňová a Matteo Hager.

Eben v Labyrintu srdce a Lustigova Kantáta

Už o tři dny dříve zve festival na předehru do chrudimského kostela. Večer inspirovaný 350. výročí narození Jana Amose Komenského nese název vypůjčený z díla tohoto významného evropského myslitele: Labyrint srdce. Textem coby poutník provede Marek Eben, předčítání doprovodí varhanní part od jeho otce, skladatele Petra Ebena, v interpretaci Michaely Káčerkové. 

„Z dalšího programu mě osobně velmi oslovuje večer s názvem Kantáta, který se odehraje v synagoze v Heřmanově Městci. Je to jeden ze dvou programů věnovaný holocaustu. Arnošt Lustig napsal ve svém životě jedinou báseň – Kantátu. Dramaturgicky jsem ji propojil s Bachovou kantátou Ich habe genug. Účinkovat bude Jiří Lábus, Vilma Cibulková, Vilém Udatný a komorní soubor Barocco sempre giovane,“ připojil další pozvánku Josef Krečmer.

Zakoupené vstupenky zůstávají v platnosti na posunuté termíny v roce 2020 i 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...