Kobry a užovky uštknou svou beznadějí

Vypadá to, že české maloměsto nemá šanci. Není to tak dávno, co jsme se plácali po ulicích Šumperka ve filmu Krásno, a už se zase ocitáme v depce bezvýchodnosti, a to prostřednictvím snímku Kobry a užovky Jaroslava Žváčka (scénář) a Jana Prušinovského (režie). Tentokrát je však pocit zmaru a marnosti o něco více apelativní, neboť je oblečen do obecnějšího hávu. Zatímco Krásno bylo krásně vystylizováno a divák se tak mohl uklidňovat, že se ho to zase až tak netýká, Kobry a užovky takovýto pocit lehkého odstupu neposkytují.

Výmluvný je již název, ve kterém je použito množné číslo, ačkoli Kobra a Užovka jsou přezdívky označující konkrétně dva bratry. Kober a užovek je však nespočet. Vlastně všichni. Všechny postavy tohoto dramatu se motají ve vlastním kruhu, který nejsou schopny překročit. Rovněž město, kde se příběh odehrává, není nijak specifikované. Je to místo popisované v obecnějším přesahu, plné skladišť, překladišť, autobazarů, heren, zastaváren, diskoték a pervitinu. Prušinovský se Žváčkem předkládají univerzální příběh zasazený do univerzálního prostředí a hlavní roli tu hraje autenticita.

Autenticitě bylo podřízeno vše od výběru lokalit přes syrové dialogy po herecké obsazení. A zdařilo se. Nejenom bratři Matěj a Kryštof Hádkovi v ústřední dvojici, ale i všechny ostatní postavy působí naprosto přirozeně, což v českém filmu považuji za unikátní. Osobně mne nadchl výkon Lucie Žáčkové, jež naprosto přesvědčivě vykreslila portrét mladé ženy „na zabití“, která je uvězněna v tomto ubíjejícím prostředí s pocitem, že má na víc. Proto provokuje, dělá kraviny, trestá sebe i okolí nesmyslným chováním, arogancí a přehlížením, ovšem stále někde probleskává, že to zase až taková mrcha není, vše vychází ze zoufalství nemoci překročit bludný kruh.

Film naději neposkytuje naprosto žádnou. Každá snaha překročit Rubikon je předem předurčena k zániku. Ti mladší (tedy až na Kobru, který je z drog a alkoholu již tak vymaštěný, že nějakého racionálního kroku směřujícího ke změně schopen není) se přece jen ještě snaží, starší to však už vzdali úplně (ať už za přispění alkoholu jako v případě matky obou kluků, nebo kvůli odzbrojující rezignaci jako u jejich babičky). A ti, kteří v sobě navíc ještě nesou jakousi hierarchii hodnot a k tomu všemu jsou z podstaty hodní (kamarád Užovky Tomáš v citlivé kreaci Jana Hájka) to nakonec odnesou nejvíc.

Snímek Kobry a užovky ovšem není naštěstí žádná moralita. Tomu se s úspěchem vyhýbá právě pro svoji syrovou autentičnost, kterou podporuje i výborná kamera a vhodně vybraná muzika. Divák z kina odchází s úzkostí, neboť právě viděl nelichotivý obraz skutečnosti a žádná katarze nepřichází, snad jen ve vědomí, že jsme ještě schopni tento pokroucený stav společnosti reflektovat. Jan Prušinovský tuto reflexi zvládl skutečně mistrným způsobem.

3 minuty
TRAILER: Kobry a užovky
Zdroj: ČT24

Kobry a užovky. Česko, 2015, 111 min. Režie: Jan Prušinovský. Scénář: Jaroslav Žváček. Kamera: Petr Koblovský. Hrají: Matěj Hádek, Kryštof Hádek, Jan Hájek, Jana Šulcová, Lucie Polišenská, Lucie Žáčková, David Máj, Věra Kubánková. Film vznikl v koprodukci České televize; v kinech od 19. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...