Není kosočtverec jako kosočtverec. Kundera povolil další Ptákovinu

Nahrávám video
Klicperovo divadlo uvádí Kunderovu Ptákovinu
Zdroj: ČT24

Na konci šedesátých let napsal Milan Kundera Ptákovinu – hra byla kritikou tehdejšího komunistického režimu v Československu. Od prosince je novinkou na programu Klicperova divadla. Královéhradecká scéna je teprve druhým divadlem, které po revoluci získalo od autora povolení Ptákovinu uvést.

Původní Ptákovina měla premiéru v roce 1969, po srpnové okupaci. Hrála se v pražském Divadle Na zábradlí s Milošem Kopeckým, ale také v Liberci, Ostravě a Brně. Ovšem jen pár měsíců, než ji dostihl zákaz. 

Sám Kundera hru glosoval slovy, „že je to komedie do té míry nevážná, že je to víc než komedie“, tedy ptákovina. Jenže ptákovina v Kunderově dramatu je zásadní. Kosočtverec namalovaný na školní tabuli totiž rozjede mašinérii vyšetřování, udávání a vydírání. 

Kvůli této zápletce nebyla hra, na rozdíl třeba od inscenace Jakub a jeho pán, nikdy nastudována ve Francii, kam autor v sedmdesátých letech emigroval. Kosočtverec francouzské publikum vnímá jen jako geometrický tvar, jiný význam v něm nevidí. 

Herci a tvůrci inscenace Ptákovina v Klicperově divadle
Zdroj: Patrik Borecký/Klicperovo divadlo

Kosočtverec je přitom ve hře důležitým symbolem. Ptákovina není jen příběhem o nesvobodě, ale i o podlézání, špiclování a zbabělosti. „Připouštíme malé lži, které ještě nejsou lžemi, pak střední lží a pak velké lži, ale tvrdíme, že jsou pravda – a najednou nevíme, kde je sever,“ obává se režisér Vladimír Morávek. O nové uvedení Ptákoviny v Hradci Králové požádal Kundera přímo jeho, na přípravě prý spolupracovali po mailech a esemeskách. 

Ptákovina je důležitá i po padesáti letech

Inscenátoři nepochybují, že hra osloví i současného diváka. „Dál fungují principy manipulace s davem i konkrétními lidmi, aby jedinec dosáhl svého prospěchu,“ zmiňuje jedno z přetrvávajícíh témat herec Jiří Zapletal. „I kvůli nesvobodě, která se k nám nenápadně znovu vkrádá, získává hra na aktuálnosti,“ nepochybuje jeho herecký kolega Petr Jeništa. 

Hercova slova dokládá také nastudování Ptákoviny v pražském Činoherním klubu. Tato scéna dosud byla jediná, která s Kunderovým svolením mohla hru po roce 1989 uvádět. S velkým úspěchem ji hrála jedenáct let, v derniéře letos v listopadu. Nová inscenace v Klicperově divadle je tak vlastně pokračováním Ptákoviny na tuzemských jevištích.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
včera v 16:51

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
včera v 13:00

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
včera v 11:36

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...