Není kosočtverec jako kosočtverec. Kundera povolil další Ptákovinu

3 minuty
Klicperovo divadlo uvádí Kunderovu Ptákovinu
Zdroj: ČT24

Na konci šedesátých let napsal Milan Kundera Ptákovinu – hra byla kritikou tehdejšího komunistického režimu v Československu. Od prosince je novinkou na programu Klicperova divadla. Královéhradecká scéna je teprve druhým divadlem, které po revoluci získalo od autora povolení Ptákovinu uvést.

Původní Ptákovina měla premiéru v roce 1969, po srpnové okupaci. Hrála se v pražském Divadle Na zábradlí s Milošem Kopeckým, ale také v Liberci, Ostravě a Brně. Ovšem jen pár měsíců, než ji dostihl zákaz. 

Sám Kundera hru glosoval slovy, „že je to komedie do té míry nevážná, že je to víc než komedie“, tedy ptákovina. Jenže ptákovina v Kunderově dramatu je zásadní. Kosočtverec namalovaný na školní tabuli totiž rozjede mašinérii vyšetřování, udávání a vydírání. 

Kvůli této zápletce nebyla hra, na rozdíl třeba od inscenace Jakub a jeho pán, nikdy nastudována ve Francii, kam autor v sedmdesátých letech emigroval. Kosočtverec francouzské publikum vnímá jen jako geometrický tvar, jiný význam v něm nevidí. 

Herci a tvůrci inscenace Ptákovina v Klicperově divadle
Zdroj: Patrik Borecký/Klicperovo divadlo

Kosočtverec je přitom ve hře důležitým symbolem. Ptákovina není jen příběhem o nesvobodě, ale i o podlézání, špiclování a zbabělosti. „Připouštíme malé lži, které ještě nejsou lžemi, pak střední lží a pak velké lži, ale tvrdíme, že jsou pravda – a najednou nevíme, kde je sever,“ obává se režisér Vladimír Morávek. O nové uvedení Ptákoviny v Hradci Králové požádal Kundera přímo jeho, na přípravě prý spolupracovali po mailech a esemeskách. 

Ptákovina je důležitá i po padesáti letech

Inscenátoři nepochybují, že hra osloví i současného diváka. „Dál fungují principy manipulace s davem i konkrétními lidmi, aby jedinec dosáhl svého prospěchu,“ zmiňuje jedno z přetrvávajícíh témat herec Jiří Zapletal. „I kvůli nesvobodě, která se k nám nenápadně znovu vkrádá, získává hra na aktuálnosti,“ nepochybuje jeho herecký kolega Petr Jeništa. 

Hercova slova dokládá také nastudování Ptákoviny v pražském Činoherním klubu. Tato scéna dosud byla jediná, která s Kunderovým svolením mohla hru po roce 1989 uvádět. S velkým úspěchem ji hrála jedenáct let, v derniéře letos v listopadu. Nová inscenace v Klicperově divadle je tak vlastně pokračováním Ptákoviny na tuzemských jevištích.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...