Vášáryová, Cina a Boková se v nové minisérii snaží uhrát padesátá léta

Co vše je člověk ochoten obětovat své představě o životě? Hlavní hrdina nové minisérie Herec se učí žít v režimu tuhého komunismu, ale také s vlastní sexuální orientací, která je v padesátých letech tabu. Třídílné drama natáčí v těchto dnech režisér Peter Bebjak s Janem Cinou, Jenovéfou Bokovou a Emílií Vášáryovou. I když jde o příběh z poloviny minulého století, považují ho tvůrci za stále aktuální.

Video Události v kultuře
video

Herci a tvůrci o natáčení

Stanislav v podání Jana Ciny žije v chudé domácnosti jen se svou sestrou a babičkou. Život má ještě před sebou a nechce ho jen přežívat. Touží se stát hercem. Bohužel se narodil do doby, kdy komunistický režim hledá ty, kteří pomůžou s kompromitováním ostatních. Jenovéfa Boková hraje Stanislavovu sestru Anežku. „Holka, která pro ostré slovo nejde daleko a říká svoje názory, kde chce a jak chce, a proto za ně někdy zaplatí,“ představuje svou postavu herečka.

„Pro mě je o otázce, jestli se zachovat hrdinně, nebo sobecky a jak si to člověk sám v sobě obhájí,“ poznamenává k příběhu. Padesátá léta ona ani Jan Cina pochopitelně nezažili. „Je pro mě opravdu těžké si představit, že to všechno tak fungovalo. Měli bychom být vděční za ty, kteří tu dobu ustáli,“ míní Cina.

Abychom viděli, jak lidé selhávali

Zorientovat se v dobových souvislostech mladým hercům prý pomohla vedle tvůrců snímku i Emília Vášáryová, jejich filmová babička. „Bylo to určitě jedno z nejtěžších období i v mém životě. Už jsem to vnímala,“ podotýká herečka, která se narodila v roce 1942.

Atmosféru vzdálených časů podle Ciny navodila dobře i místa natáčení. Ideální lokace objevil štáb například v Králově Dvoře ve Středočeském kraji. „Našli jsme tu mnoho prázdných bytů, v Praze není tak jednoduché najít dobově správné prostory,“ pochvaluje si režisér Bebjak.

Emília Vášáryová

Zdroj: ČT
Autor: Zuzana Panská

Divákům České televize se naposledy představil kriminální minisérií Spravedlnost. Minisérii Herec by měl dokončit do poloviny příštího roku. „V roce 2020 bude tahle látka stejně aktuální, jako byla v roce 1953, kdy se příběh odehrává,“ nepochybuje Bebjak. „Zdá se mi, jako bychom se nepoučili z minulosti, a tím pádem si ji musíme stále připomínat, abychom viděli, kdy lidé selhávali,“ domnívá se.