Stivínová znova na scéně Národního divadla. Oběd u Wittgensteina ji uvrhl do pasti vztahů

Nahrávám video
Stivínová znova na scéně Národního divadla
Zdroj: ČT24

Po patnácti letech se vrací do Národního divadla herečka Zuzana Stivínová. A to v roli jedné ze sester ve hře Thomase Bernharda Oběd u Wittgensteina. Premiéru černé komedie o propletených vztazích jedné rodiny připravil režisér a umělecký ředitel Činohry Národního divadla Daniel Špinar.

Na scéně dvě sestry a jeden bratr. Ony opět přichystaly slávu na počest přivítání bratra z blázince - a to už po osmnácté, ale zatím to nikdy nedopadlo. A ani tentokrát to na šťastný konec nevypadá. I se sesterskou láskou upečené žloutkové věnečky totiž dokážou lézt pořádně krkem.

„Přátele si vybíráme, rodinu ne. Je to taková groteskní komedie,“ zamýšlí se nad hrou herečka Zuzana Stivínová.

Jsou v pasti. Každý ze sourozenců je jiný, nedokáží být spolu, ale ani bez sebe. Na povrch se derou křivdy, výčitky. „Člověk má problém vyjít sám se sebou, navíc tak s druhým jedincem,“ konstatuje herec Saša Rašilov. „A někomu se to daří někomu ne, někdo se o to pokouší a stejně je to marné,“ dodává herečka Lucie Juřičková.

V Národním se Stivínová potkala s Faustem i Othellem

Hru v Česku proslavil režisér J. A. Pitínský v Divadle Na zábradlí. Uvedl ji pod originálním názvem Ritter Dene Vos. Na repertoáru divadla se držela pět let a v roce 1996 se dočkala ocenění jako nejlepší inscenace roku.

A coby divák ji viděla i Zuzana Stivínová tehdy v angažmá Národního divadla. Dařilo se jí tam jako Markétě ve Faustovi (1997), Desdemoně v Othellovi (1998) a Maryše ve stejnojmenné hře (1999). 

Autor nynější hry Thomas Bernhard se pro její příběh volně inspiroval osudem filozofa Wittgensteina. „Všechno ostatní je vymyšlené, protože on měl osm sourozenců, tak se úžasným způsobem zabývá bláznovstvím v rodině,“ říká režisér a umělecký ředitel Činohry Národního divadla Daniel Špinar. A ve hře dal Bernhard zároveň i velkou svobodu hercům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 16 mminutami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 1 hhodinou

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 4 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 5 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 6 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 20 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026
Načítání...