Klip týdne: Modlitba pro Martu je aktuální i 30 let po revoluci

Loni získala v anketě o skladbu století Modlitba pro Martu první místo. K příležitosti 30. výročí od sametové revoluce ji Marta Kubišová znovu nazpívala a o rok později se tato legendární skladba, která se v naší zemi stala symbolem svobody, dočkala oficiálního videoklipu.

Píseň s původním názvem Modlitba vznikla v roce 1968 pro populární televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Hudbu k ní složil Jindřich Brabec, text na motivy Jana Amose Komenského napsal Petr Rada. 

Po vojenské okupaci 21. srpna téhož roku se stala symbolem Pražského jara a odporu českého národa proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a později i sametové revoluce v roce 1989. Poté, co ji Marta Kubišová zazpívala 21. listopadu z balkonu Melantrichu pro zcela zaplněné Václavské náměstí v Praze. 

Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou…

Že vznikl osudový hit, tehdy Martu Kubišovou ani nenapadlo. „V dubnu 1969 skladbu hned zakázali, v červnu mi poprvé v Bratislavě kvůli ní udělali scénu, že mě nebudou zabírat kamery při vystoupení. Tak jsem řekla, ať si dělají, co chtějí, že ji zpívat budu, a zničehonic se najednou ztratily noty. Vystupovat mi zakázali až v lednu 1970. Modlitbu jsem pak tajně zpívala ještě u Havlů na Hrádečku,“ vzpomíná zpěvačka v rozhovoru pro server iDNES. 

Osudovou se skladba stala i pro textaře Radu. Ten po letech nátlaku a zákazů emigroval do Austrálie, ze které se natrvalo vrátil až v roce 1990, tedy rok po pádu komunismu. 

Oficiální videoklip až třicet let po revoluci

Jelikož na letošní rok připadá třicáté výročí sametové revoluce, vrátila se zpěvačka znovu do studia a za klavírního doprovodu Petra Maláska a smyčcového orchestru vtiskla legendárnímu protestsongu zcela nové aranžmá. Nyní ke skladbě vznikl i oficiální videoklip. Nápad vzešel z hlavy zpěvaččina manažera Petra Větrovského, který se zároveň ujal scénáře i režie, a jednu z rolí si v něm střihla i Dagmar Havlová. 

Revoluční dobu připomene Marta Kubišová, jež oficiálně oznámila konec kariéry v roce 2017, koncertem v pražské Lucerně 16. listopadu. Po rozlučkovém turné vystupuje zpěvačka už jen výjimečně a sporadicky. 

„Jelikož mi chodí strašně moc nabídek na vystoupení k tomuto krásnému výročí, rozhodla jsem se, že zazpívám v Lucerně, abych své fanoušky uspokojila a nemusela vystupovat tu a tam. Kdo mě chce vidět a slyšet, ať dorazí do Lucerny,“ vzkazuje Kubišová.

Marta Kubišová je česká zpěvačka a herečka, trojnásobná vítězka čtenářské ankety časopisu Mladý svět a Zlatý slavík a signatářka Charty 77. V roce 2017 dostala slavíka za osobnost jako poctu při ukončení kariéry. Hrála a účinkovala také v několika filmech a televizních seriálech. V roce 1995 obdržela státní vyznamenání – medaili Za zásluhy. V rámci udělování cen Akademie populární hudby byla v roce 1998 uvedena do Síně slávy. Účinkování na scéně Divadla Ungelt jí v roce 2002 přineslo další prestižní ocenění – Cenu Thálie.
Narodila se 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích. Tatínek byl lékař a maminka prodávala v obchodě s deskami. V roce 1952 se rodina přestěhovala do Poděbrad, kde Marta vystudovala gymnázium. Po maturitě pracovala v poděbradských sklárnách. A právě v této době začala její první koncertní vystoupení. Vedoucí ve sklárně jí navrhl, aby dala výpověď a snažila se prosadit v muzice. Koncertovala přes Pardubice a Plzeň až do Prahy.
V roce 1964 se ocitla v pražském Divadle Rokoko. Natočila zde první ze svých hitů, mezi něž patřil například duet s Waldemarem Matuškou „Víc nechtěl by snad ani d'Artagnan“ nebo píseň „Loudá se půlměsíc“. O rok později se poprvé setkala s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem, s nimiž založila legendární trio Golden Kids.
Nejzásadnějším rokem byl pro ni letopočet 1968, kdy se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna stala píseň Modlitba pro Martu doslova národním protestsongem. Kvůli tomu následoval striktní zákaz činnosti a také rozpad Golden Kids.
Boj s totalitním režimem pokračoval. Zpěvačka byla jednou z prvních, kdo podepsal Chartu 77. O dva roky později se jí narodila dcera Kateřina.
Poprvé po době nucené odmlky se v pozici zpěvačky před davy lidí objevila 21. listopadu 1989 na Václavském náměstí. Po boku kamaráda Václava Havla zazpívala Modlitbu pro Martu.
Od té doby se začala opět věnovat dřívější profesi. Natočila spoustu nových alb a pravidelně uváděla své recitály v pražském Divadle Ungelt. Věnuje se též charitě – moderuje každoroční Adventní koncerty – a opuštěným zvířatům.

Umělecká kariéra Marty Kubišové je dodnes jen málo uvěřitelným příběhem mimořádně úspěšné zpěvačky, kterou dokázala zcela zlikvidovat a z paměti lidí vymazat politická moc a která po dlouhých letech nečinnosti vyrostla do pozice morální ikony národa.

Zdroj: Wikipedia, FDb.cz

Marta Kubišová
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...