Klip týdne: Modlitba pro Martu je aktuální i 30 let po revoluci

Loni získala v anketě o skladbu století Modlitba pro Martu první místo. K příležitosti 30. výročí od sametové revoluce ji Marta Kubišová znovu nazpívala a o rok později se tato legendární skladba, která se v naší zemi stala symbolem svobody, dočkala oficiálního videoklipu.

Píseň s původním názvem Modlitba vznikla v roce 1968 pro populární televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Hudbu k ní složil Jindřich Brabec, text na motivy Jana Amose Komenského napsal Petr Rada. 

Po vojenské okupaci 21. srpna téhož roku se stala symbolem Pražského jara a odporu českého národa proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a později i sametové revoluce v roce 1989. Poté, co ji Marta Kubišová zazpívala 21. listopadu z balkonu Melantrichu pro zcela zaplněné Václavské náměstí v Praze. 

Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou…

Že vznikl osudový hit, tehdy Martu Kubišovou ani nenapadlo. „V dubnu 1969 skladbu hned zakázali, v červnu mi poprvé v Bratislavě kvůli ní udělali scénu, že mě nebudou zabírat kamery při vystoupení. Tak jsem řekla, ať si dělají, co chtějí, že ji zpívat budu, a zničehonic se najednou ztratily noty. Vystupovat mi zakázali až v lednu 1970. Modlitbu jsem pak tajně zpívala ještě u Havlů na Hrádečku,“ vzpomíná zpěvačka v rozhovoru pro server iDNES. 

Osudovou se skladba stala i pro textaře Radu. Ten po letech nátlaku a zákazů emigroval do Austrálie, ze které se natrvalo vrátil až v roce 1990, tedy rok po pádu komunismu. 

Oficiální videoklip až třicet let po revoluci

Jelikož na letošní rok připadá třicáté výročí sametové revoluce, vrátila se zpěvačka znovu do studia a za klavírního doprovodu Petra Maláska a smyčcového orchestru vtiskla legendárnímu protestsongu zcela nové aranžmá. Nyní ke skladbě vznikl i oficiální videoklip. Nápad vzešel z hlavy zpěvaččina manažera Petra Větrovského, který se zároveň ujal scénáře i režie, a jednu z rolí si v něm střihla i Dagmar Havlová. 

Revoluční dobu připomene Marta Kubišová, jež oficiálně oznámila konec kariéry v roce 2017, koncertem v pražské Lucerně 16. listopadu. Po rozlučkovém turné vystupuje zpěvačka už jen výjimečně a sporadicky. 

„Jelikož mi chodí strašně moc nabídek na vystoupení k tomuto krásnému výročí, rozhodla jsem se, že zazpívám v Lucerně, abych své fanoušky uspokojila a nemusela vystupovat tu a tam. Kdo mě chce vidět a slyšet, ať dorazí do Lucerny,“ vzkazuje Kubišová.

Marta Kubišová je česká zpěvačka a herečka, trojnásobná vítězka čtenářské ankety časopisu Mladý svět a Zlatý slavík a signatářka Charty 77. V roce 2017 dostala slavíka za osobnost jako poctu při ukončení kariéry. Hrála a účinkovala také v několika filmech a televizních seriálech. V roce 1995 obdržela státní vyznamenání – medaili Za zásluhy. V rámci udělování cen Akademie populární hudby byla v roce 1998 uvedena do Síně slávy. Účinkování na scéně Divadla Ungelt jí v roce 2002 přineslo další prestižní ocenění – Cenu Thálie.
Narodila se 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích. Tatínek byl lékař a maminka prodávala v obchodě s deskami. V roce 1952 se rodina přestěhovala do Poděbrad, kde Marta vystudovala gymnázium. Po maturitě pracovala v poděbradských sklárnách. A právě v této době začala její první koncertní vystoupení. Vedoucí ve sklárně jí navrhl, aby dala výpověď a snažila se prosadit v muzice. Koncertovala přes Pardubice a Plzeň až do Prahy.
V roce 1964 se ocitla v pražském Divadle Rokoko. Natočila zde první ze svých hitů, mezi něž patřil například duet s Waldemarem Matuškou „Víc nechtěl by snad ani d'Artagnan“ nebo píseň „Loudá se půlměsíc“. O rok později se poprvé setkala s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem, s nimiž založila legendární trio Golden Kids.
Nejzásadnějším rokem byl pro ni letopočet 1968, kdy se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna stala píseň Modlitba pro Martu doslova národním protestsongem. Kvůli tomu následoval striktní zákaz činnosti a také rozpad Golden Kids.
Boj s totalitním režimem pokračoval. Zpěvačka byla jednou z prvních, kdo podepsal Chartu 77. O dva roky později se jí narodila dcera Kateřina.
Poprvé po době nucené odmlky se v pozici zpěvačky před davy lidí objevila 21. listopadu 1989 na Václavském náměstí. Po boku kamaráda Václava Havla zazpívala Modlitbu pro Martu.
Od té doby se začala opět věnovat dřívější profesi. Natočila spoustu nových alb a pravidelně uváděla své recitály v pražském Divadle Ungelt. Věnuje se též charitě – moderuje každoroční Adventní koncerty – a opuštěným zvířatům.

Umělecká kariéra Marty Kubišové je dodnes jen málo uvěřitelným příběhem mimořádně úspěšné zpěvačky, kterou dokázala zcela zlikvidovat a z paměti lidí vymazat politická moc a která po dlouhých letech nečinnosti vyrostla do pozice morální ikony národa.

Zdroj: Wikipedia, FDb.cz

Marta Kubišová
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
před 9 hhodinami

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
před 12 hhodinami

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
před 12 hhodinami

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
před 13 hhodinami

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
před 13 hhodinami

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
26. 3. 2026

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
26. 3. 2026

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
26. 3. 2026
Načítání...