Analýza viny za nacismus. Zemřel Siegfried Lenz

Berlín - Ve věku 88 let zemřel německý spisovatel Siegfried Lenz. Informovala o tom německá televize N24. Patřil mezi nejvýznamnější německé spisovatele současnosti, zabýval se hlavně důsledky nacistické minulosti Německa, ale také vysídlením Němců z českého území.

Siegfried Lenz (narozen 17. března 1926) pocházel z Východního Pruska. Za druhé světové války působil v nacistickém námořnictvu, na konci války však z armády dezertoval a ukrýval se v Dánsku, kde ho zadržely britské jednotky. Po propuštění se usadil v Hamburku, kde pracoval coby spisovatel na volné noze. Byl také členem politicky angažované literární skupiny Gruppe 47, která se snažila mravně povznést německou literaturu. Od roku 2003 působil jako hostující profesor na Univerzitě Heinricha Heina v Düsseldorfu.

Válečné zkušenosti Lenze podle jeho vlastních slov silně poznamenaly. Jednak si uvědomoval svůj podíl na nacistických válečných zločinech, jednak cítil vinu za to, že on přežil válku, zatímco statisíce jeho vrstevníků padly v boji. Tyto pocity se promítly do Lenzových románů, které se zabývaly německou vinou za světový konflikt, ale i tematikou Němců, kteří byli po skončení války vysídleni z území současného Polska a Česka.

Sporná minulost

Právě pro svůj přístup k německému vyrovnání se s minulostí byl Lenz často srovnáván s dalšími velkými jmény německé poválečné literatury Heinrichem Böllem a Günterem Grassem. Na rozdíl od nich se ale Lenz Nobelovy ceny za literaturu nedočkal. Lenz se snažil o vyrovnání s německou nacistickou minulostí také na diplomatickém poli. Společně s Günterem Grassem podporoval takzvanou Ostpolitiku kancléře Willyho Brandta, která usilovala o zlepšení vztahů s Východním Německem, Polskem nebo Sovětským svazem. Zasazoval se také o německé smíření s Izraelem.

Günter Grass a Siegfried Lenz
Zdroj: Fabian Bimmer/ČTK/AP

Patrně nejznámějším Lenzovým dílem je román Hodina němčiny z roku 1968. Na příběhu rodiny německého policisty ze zapadlé severoněmecké stanice popisuje, jak se fašismus projevoval i v nejnižších článcích nacistického aparátu. Spisovatel románem zpochybnil vyjádření, kterým stoupenci nacistického režimu po válce omlouvali své chování, totiž že „konali pouze svou povinnost“. Mezi další klíčové Lenzovy texty patří Muž v proudu, Vzor nebo Rukojmí. Několik jeho knih vyšlo také v českém překladu.

Spisovatelova osobní minulost však zůstává sporná. V roce 2007 se objevily archivní záznamy, podle nichž byl Lenz v roce 1944 registrován jako člen nacistické strany NSDAP. Lenz sice přiznal, že byl členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend, tvrdil však, že žádost o vstup do strany nepodepsal a o svém členství ani nevěděl.

Siegfried Lenz získal mnoho významných ocenění, například za rok 1988 mírovou cenu knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, v roce 1999 Goethovu cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 1 hhodinou

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 4 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled