Analýza viny za nacismus. Zemřel Siegfried Lenz

Berlín - Ve věku 88 let zemřel německý spisovatel Siegfried Lenz. Informovala o tom německá televize N24. Patřil mezi nejvýznamnější německé spisovatele současnosti, zabýval se hlavně důsledky nacistické minulosti Německa, ale také vysídlením Němců z českého území.

Siegfried Lenz (narozen 17. března 1926) pocházel z Východního Pruska. Za druhé světové války působil v nacistickém námořnictvu, na konci války však z armády dezertoval a ukrýval se v Dánsku, kde ho zadržely britské jednotky. Po propuštění se usadil v Hamburku, kde pracoval coby spisovatel na volné noze. Byl také členem politicky angažované literární skupiny Gruppe 47, která se snažila mravně povznést německou literaturu. Od roku 2003 působil jako hostující profesor na Univerzitě Heinricha Heina v Düsseldorfu.

Válečné zkušenosti Lenze podle jeho vlastních slov silně poznamenaly. Jednak si uvědomoval svůj podíl na nacistických válečných zločinech, jednak cítil vinu za to, že on přežil válku, zatímco statisíce jeho vrstevníků padly v boji. Tyto pocity se promítly do Lenzových románů, které se zabývaly německou vinou za světový konflikt, ale i tematikou Němců, kteří byli po skončení války vysídleni z území současného Polska a Česka.

Sporná minulost

Právě pro svůj přístup k německému vyrovnání se s minulostí byl Lenz často srovnáván s dalšími velkými jmény německé poválečné literatury Heinrichem Böllem a Günterem Grassem. Na rozdíl od nich se ale Lenz Nobelovy ceny za literaturu nedočkal. Lenz se snažil o vyrovnání s německou nacistickou minulostí také na diplomatickém poli. Společně s Günterem Grassem podporoval takzvanou Ostpolitiku kancléře Willyho Brandta, která usilovala o zlepšení vztahů s Východním Německem, Polskem nebo Sovětským svazem. Zasazoval se také o německé smíření s Izraelem.

Günter Grass a Siegfried Lenz
Zdroj: Fabian Bimmer/ČTK/AP

Patrně nejznámějším Lenzovým dílem je román Hodina němčiny z roku 1968. Na příběhu rodiny německého policisty ze zapadlé severoněmecké stanice popisuje, jak se fašismus projevoval i v nejnižších článcích nacistického aparátu. Spisovatel románem zpochybnil vyjádření, kterým stoupenci nacistického režimu po válce omlouvali své chování, totiž že „konali pouze svou povinnost“. Mezi další klíčové Lenzovy texty patří Muž v proudu, Vzor nebo Rukojmí. Několik jeho knih vyšlo také v českém překladu.

Spisovatelova osobní minulost však zůstává sporná. V roce 2007 se objevily archivní záznamy, podle nichž byl Lenz v roce 1944 registrován jako člen nacistické strany NSDAP. Lenz sice přiznal, že byl členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend, tvrdil však, že žádost o vstup do strany nepodepsal a o svém členství ani nevěděl.

Siegfried Lenz získal mnoho významných ocenění, například za rok 1988 mírovou cenu knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, v roce 1999 Goethovu cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 3 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 18 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026
Načítání...