Jsem trošku „cáklej“. Olomoucké muzeum vystavuje stavby architekta Braunera

Stavby architekta Petra Braunera zná v Olomouci každý. Milovník funkcionalismu a technologických novinek navrhl například pavilon A na Výstavišti Flora nebo bytový dům s vodojemem. V olomouckém Muzeu umění je možné si nyní prohlédnout jeho originální návrhy a dobové fotografie původních staveb.

Petr Brauner chtěl být nejprve tvůrcem animovaných filmů. Původní záliba se promítá i do jeho skic kreslených tužkou a návrhů precizně překreslených perem. Vytvářel je ručně i v době, kdy možnosti architektonické profese rozšířila moderní technika. „Měli jsme tehdy počítač, ale tím jsme dělali jen popisky, aby to vypadalo, že jsme in, ostatní se dělalo s šablonou,“ popisuje Brauner. 

Jedním z jeho prvních velkých projektů byl pavilon A pro olomoucké Výstaviště Flora. Nosné sloupy dodnes připomínají zcela záměrně stromy tropického deštného pralesa. Nepřehlédnutelná je i teplárna na Tovární ulici. Při její rekonstrukci a dostavbě ve druhé polovině devadesátých let zakryl Brauner trubky a rozvody jakousi šedou kapotou, takže budova vypadá jako netradiční obytný dům.

Nebál se vybočit

„Petr Brauner měl velké štěstí, protože nikdy nemusel dělat na zakázkách, jimž se věnovala většina architektů, tedy na panelových sídlištích, a pokud už na nich pracoval, tak vytvářel stavby, které byly atypické, čili se vyhnul panelové prefabrikaci,“ podotýká k architektovým pracím kurátorka výstavy Klára Jeništová. 

Sám Brauner přiznává, že se nebál vybočit z průměru. „Někteří mí kolegové do atypických staveb nešli, protože projednávat to s dodavatelem bylo velice náročné. Ale já jsem si vydobyl určitou pozici. Možná jim řekli, že jsem trošku ‚cáklej‘, tak si asi vedoucí říkali: ‚Jen ho nechte‘,“ domnívá se architekt.

Nahrávám video
Tvorbu architekta Petra Braunera připomíná výstava
Zdroj: ČT24

Takovým způsobem vznikla jedna ze současných architektonických ikon Olomouce – věžový  dům s vodojemem na Nové ulici, svého druhu jediná stavba u nás. „Vtip byl v tom, že jde o dva vodojemy. Jeden je uprostřed a kolem něj druhý. S takovým požadavkem přišel statik, zabránili jsme tím excentrickému přetížení stavby, které by nastalo vypuštěním vodojemu. Byla to hodně zajímavá práce,“ vzpomíná Brauner. 

V Olomouci najdou zájemci zhruba dvě desítky Braunerových staveb. Neprogresivnější návrhy poznamenané technicistním stylem se ale nikdy nerealizovaly. Jak by mohly vypadat proluky v historických zástavbách města, si ale mohou prohlédnout alespoň návštěvníci muzea v Olomouci. Výstava věnovaná významnému architektovi spojenému s tímto moravským městem potrvá do 13. října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 7 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 7 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...