Co je scénografie? Mýdlo z lidského tuku i tábor pro mimozemšťany, ukazuje Pražské Quadriennale

Švýcarský stroj na neobvyklé povětrnostní jevy, dánské panenství, nizozemské mýdlo z liposukce nebo český tábor pro mimozemské uprchlíky jsou jen ukázka z programu čtrnáctého Pražského Quadriennale. Do šestnáctého července se tato přehlídka scénografie a divadelního prostoru pokouší zaujmout návštěvníky více než šesti stovkami performancí, workshopů a přednášek a expozicemi z téměř osmdesátky zemí. Obsáhlý program v rozhovoru přiblížily výkonná ředitelka Pavlína Šulcová, umělecká ředitelka Markéta Faustová a kurátorka Klára Zieglerová.

Program zahrnuje tři tematické okruhy: Imaginace, Transformace a Reflexe. Proč zrovna takové rozdělení?

MF: Inspirovali jsme se Zlatou trigou, tedy hlavní cenou Pražského Quadriennale, na níž je symbolika tří různých věkových období lidského života. A tři programové okruhy je také trošku symbolizují, navíc představují i kroky scénografického procesu: nespoutanou imaginaci mladých umělců, poté transformaci, kdy se vše přetváří ve skutečnou scénografii na jevišti, a nakonec reflexi, která je pohled zpátky na celou práci, nějaká moudrost. Snažili jsme se tedy popsat proces scénografie těmito třemi okruhy zájmu a zároveň jsme ho rozdělili i generačním způsobem.

Jak se tato výchozí filozofie konkrétně v programu promítá? 

PŠ: Základem jsou už od roku 1967 výstavy zemí a regionů a studentská výstava, ty se konají v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti. V tomto areálu máme ale i mnoho dalších projektů. Například při festivalu site-specific se na různých místech v různý čas budou konat různé performance. Dále je připraven choreografický projekt Formace nebo 36Q˚, což je technologický audiovizuální projekt. Máme také evropský projekt Emergence nebo program pro děti i program více než sto dvaceti přednášek různých odborníků.

A také výstavu Fragmenty. Můžete ji blíže představit?

KZ: Fragmenty jsou jedinečnou příležitostí zhlédnout nejstěžejnější díla nejvlivnějších světových scénografů. Požádali jsme jednotlivé země, aby vybraly jednu svoji žijící scénografickou legendu. A potom byli tito vybraní umělci požádáni, aby poskytli jediný fragment ze svého díla, ať už model, kostým, nebo jiný artefakt, a souhrnem těchto objektů je právě výstava. 

Můžete uvést příklad nějakého konkrétního fragmentu? 

KŠ: Pro mě osobně je unikátním předmětem malý kufřík. Byla to jediná věc, kterou si tento designér, Kustav-Agu Püüman, bral s sebou jako malý chlapec, když utíkal z Estonska. Všechno měl v tomto kufříku, který následně použil také v jedné ze svých scén.

Česko se představuje adaptačním táborem mimozemšťanů CAMPQ. Co přesně to je?

MF: CAMPQ je jedna ze sedmdesáti dvou výstav zemí a regionů. Představuje českou výstavu pod vedením Iva Kristiána Kubáka. Jedná se o zážitkovou formu scénografie, kdy návštěvník bude z Výstaviště odvezen na ostrov Štvanice. Nebude ale vědět, co přesně se bude dít. Spíše bychom lidi pozvali, ať si to vyzkouší na vlastní kůži. 

Textový přepis rozhovoru byl redakčně upraven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...