Poslední rozloučení s Václavem Postráneckým. Byl okouzlen kumštem a životem, vzpomínají kolegové

V Národním divadle se kolegové, přátelé i veřejnost naposledy rozloučili s Václavem Postráneckým. Herec, který zemřel 7. května, byl dlouholetým členem činoherního souboru první scény.

„Václava Postráneckého jsem obdivoval jako vynikajícího herce, vždy jsem poslouchal ale i jeho občanské názory. Byl totiž naprosto nesmiřitelný ke všemu, co má dvojí tvář. Přišla mu hnusná jakákoliv zrada, měl však zároveň krásnou víru ve spolupráci lidí. Věřil v lidi, kteří jsou schopni snášet svůj životní úděl s vědomím, že něco se holt povede a něco ne,“ pronesl o Václavu Postráneckém v úvodní řeči piety ředitel Národního divadla Jan Burian.

Jako herec byl podle něho Postránecký maximalista. „Rád zkoušel, nesnášel žvanění a flákání. Chtěl, abychom se domlouvali na divadle, ne za divadlem,“ uvedl. Jeho slova potvrzuje i herec Filip Rajmont, jenž se s Postráneckým potkal na jevišti ve Věci Makropulos: „Zkoušel s neuvěřitelnou energií, sílou a profesionalitou. To je pro mě odkaz, že věci, které dělal, zkoušel a hrál, dělal autenticky a poctivě.“ 

Další Postráneckého herecká kolegyně Taťjana Medvecká připomněla jeho smysl pro humor, díky němuž byl oblíben u diváků i umělců. „Měl jsi potřebu dávat dohromady lidi a také jsi pro ně nezištně pracoval. Byl jsi prostě živel okouzlený kumštem a životem, spřádal jsi podivuhodné teorie o divadle i o podstatě lidského bytí. Bylo tě všude plno,“ adresovala Medvecká slova o Václavu Postráneckém přímo jemu.

Umělecký šéf činohry Národního divadla Brno Milan Šotek připomněl, že na Moravě Postránecký jako herec začínal. A prý by tam zapadl. „Dlouho jsem si o tobě myslel, že ses narodil na Moravě. Klamal jsi svojí povahou, moravsky radostnou a také moravsky ráznou,“ přiznal Šotek. „A také jsi byl pro mě velký klicperovský herec, který rozvíjí tradici českého komediantského divadla,“ dodal.

Jaký měl Václav Postránecký význam pro divadlo a zároveň jaký mělo divadlo pro Václava Postráneckého, zmínil ve své řeči také herec František Němec. Doplnil ji verši ze Shakespearových Sonetů. „Díky za tu cestu za divadlem a s divadlem,“ podotkl. „Tvořit, to byla tvoje radost a vášeň. Postavit dům, zasadit révu, radovat se se svými kolegy, přáteli, rodinou. S obdivem jsem sledoval, jak jsi prověřoval svůj talent ze všech možných úhlů a stran. Nejen jako herec, ale i jako režisér, ale myslím, že ve skrytu ses těšil na chvíle, kdy vezmeš do ruky hlínu a kámen a budeš hníst a tesat.“ 

Poslední rozloučení doprovodily projekce s ukázkami rolí Václava Postráneckého. A také například píseň It Might Be You, kterou na klavír zahrál Ondřej Gregor Brzobohatý. Odkázala na komedii Tootsie, v níž Postránecký propůjčil v dabingu hlas Dustinu Hoffmanovi.

Herec, který dovedl rozesmát i rozesmutnit

I když nevystudoval DAMU, byl Václav Postránecký hercem širokého záběru. Zřejmě nejvýrazněji si ho diváci pamatují z komedie S tebou mě baví svět – jako nemotorného otce, jemuž přerůstají přes hlavu vlastní děti. Sám se před kamerou poprvé objevil už jako kluk ve filmech Konec strašidel nebo Punťa a čtyřlístek.

A přestože ho v jinošských letech lákala dráha profesionálního vojáka a vyučil se zámečníkem, herectví nakonec zvítězilo. Začínal jako elév ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Po brněnském Státním divadle přišel do Městských divadel pražských. Čtyřicet let strávil v činohře Národního divadla. Zapsal se jako Rosencrantz v Hamletovi nebo jako vojevůdce Albrecht z Valdštejna v dramatu Vévodkyně valdštejnských vojsk. V nedávné době oslovil například v Čapkově Věci Makropulos nebo Molièrově hře Pán z Prasečkova.

V televizi a filmu dostával menší nebo střední role, v každé z nich byl ale těžko přehlédnutelný. Ať už to byly seriály Byl jednou jeden dům a Cirkus Humberto, pohádky či kriminálky. Nezapomenutelný je také jeho generál v Černých baronech. Poslední filmovou příležitost dostal Václav Postránecký v roce 2018 v komediální detektivce Ten, kdo tě miloval, kterou natočil Jan Pachl na motivy knihy Marie Poledňákové.

Věnoval se také dabingu, za dabingový mužský herecký výkon získal v roce 2005 Cenu Františka Filipovského. Letos ji posmrtně obdrží znovu za celoživotní mistrovství v tomto oboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...