Nový dokument o jednom z největších českých podnikatelů a jeho následovnících vypráví nejen příběh slavného obuvníka, ale ptá se po možnostech kapitalismu. Film Baťa, první globalista režiséra Petera Kerekese se už ve čtvrtek představil v „baťovském“ Zlíně, slavnostní premiéra se koná v pátek večer v pražském kině Lucerna.
„Tomáše Baťu můžeme nazvat prvním globalizátorem, který do celého světa nejen vyslal své zboží, ale i vlastní myšlenku a filozofii fungování podniku, práce, a dokonce i života,“ říká režisér Peter Kerekes.
„Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak natočit film o člověku, který je už dávno mrtvý, existuje o něm asi 12 minut filmového záznamu, několik fotografií a vlastně už nežije mnoho pamětníků. Ale pak jsem si uvědomil, že Baťova myšlenka je rozšířena doslova po celém světě, takže bych mohl najít nějaké malé Bati v Africe, v Brazílii nebo Indii, v různých zemích, kde Baťa působil a vlastně působí dodnes,“ pokračuje režisér.
Proměny společnosti
Natáčení trvalo tři roky a tvůrci navštívili čtyři kontinenty. „Myslím, že Baťův příběh je natolik univerzální, že vyprávění indického chlapce, který je z obuvnické rodiny a vyrábí botičky z odřezků kůže, může být podobné jako vyprávění Tomáše Bati ze Zlína na začátku století,“ uvažuje Kerekes.
Snímek tak není jenom životopisem slavného podnikatele. Základní linií filmu je hledání odpovědi na otázku, zda je kapitalismus v podobě, v jaké ho vybudoval Baťa, utopií, anebo reálnou možností.
Projekty sociálního inženýrství byly koncem dvacátých let mimořádně populární. Průmysl se radikálně proměňoval a totéž se dělo se společností. Komunisté, fašisté nebo nacionalisté razantně zasahovali do života lidí. Někde na okraji tohoto pohybu stojí jako humanistická varianta Baťův systém zaměstnanců coby malých výkonných kapitalistů.
Dokument zároveň ukazuje, jak Evropa proletariát postupně „outsourcovala“ do zemí třetího světa, kde dnes dělníci žijí ve stejně mizerných podmínkách jako v raném kapitalismu devatenáctého století.
„Existují dnes vizionáři, jakým byl Tomáš Baťa, kteří chtějí vytvořit spravedlivou společnost a zároveň jim na ní upřímně záleží? V dokumentu se snažíme zjistit, zda někdo kráčí v Baťových stopách, zda existuje utopismus s lidskou tváří,“ zve diváky Peter Kerekes.
Americký sen na Moravě
Film, jehož koproducentem je Česká televize, současně vypráví o americkém snu, který se uskutečnil v malém, provinčním městečku na Moravě. Tomáš Baťa měl ševcovství v rodině a řemeslu se tak vyučil u svého otce. V roce 1894 se ještě se starším bratrem Antonínem a sestrou Annou rozhodli osamostatnit a založili ve Zlíně vlastní obuvnický závod.
Po předčasné smrti Antonína v roce 1908 se Tomáš stal majoritním vlastníkem firmy. Po zkušenostech v zahraničí začal Baťa zavádět moderní metody řízení a organizace práce. V podniku zavedl vysoce efektivní pásovou výrobu, mohutně investoval do propagace a své zaměstnance motivoval příslibem podílu na zisku.
Díky tomu udělal Baťa během 30. let ze své firmy největšího světového exportéra obuvi. Jeho život skončil v roce 1932 při leteckém neštěstí. Baťa zahynul v troskách malého letadla Junkers, které se zřítilo v husté mlze u Otrokovic, když mířil do Švýcarska.
Po slavnostní premiéře v Lucerně začne dokumentární snímek Baťa, první globalista putovat po českých kinech. Koncem roku se potom objeví také na televizních obrazovkách.
