Slavný román Mechanický pomeranč měl mít pokračování, o čemž ale literární historici neměli ani tušení – dokud před nedávnem neobjevili v archivu spisovatele Anthonyho Burgesse nedokončenou knihu. Filozoficko-esejistické pojednání se mělo jmenovat A Clockwork Condition, tedy Mechanický stav.
Rukopis o dvou stech stranách zapadl mezi další jeho písemnosti, které po své smrti v roce 1993 zanechal ve svém domě v italském Braccianu. Dokumenty převzala Nadace Anthonyho Burgesse se sídlem v Manchesteru a ve spolupráci s literárními vědci je postupně zpracovává.
Zamýšlené pokračování Mechanického pomeranče Burgess nikdy nedopsal, ne proto, že by ho nestíhal dokončit, ale podle všeho se rozhodl, že jeho talent spočívá spíše v psaní beletrie. Je autorem více než třiceti románů, dvoudílné autobiografie, dvou knih pro děti a složil také několik symfonií a muzikál.
Násilí, Beethoven a vymývání mozku
Jeho nejznámějším dílem je ale bezesporu Mechanický pomeranč z roku 1962. Satira s prvky sci-fi o mladíkovi jménem Alex deLarge, kterého v životě zajímají jen tři věci: násilí, sex a Beethoven. Ve vězení, kde skončí, se ale stane pokusným králíkem experimentu „vymytí mozku“, po němž má způsob, jakým dosud žil, nejen nenávidět, ale i přímo fyzicky nesnášet.
Velkou popularitu knize získalo i dnes už kultovní stejnojmenné filmové zpracování od Stanleyho Kubricka. „Pozoruhodné pokračování Mechanického pomeranče vrhá jiné světlo na Burgesse, ale i na Kubricka a na kontroverze kolem známého románu… rozšiřuje jeho názory na zločin, trest a potenciálně škodlivé účinky vizuální kultury,“ uvedl pro BBC šéf Burgessovy nadace, profesor Andrew Biswell.
Mechanický pomeranč připomíná v těchto dnech nejen literární objev, ale také rozsáhlá výstava věnovaná filmaři Kubrickovi, která v londýnském Design Museum začíná v pátek. Potrvá do poloviny září.
