Na Helfštýně představí díla mistrů kovářů z Hefaistonu

Hrad Helfštýn na Přerovsku chystá velkou sezonní výstavu zasvěcenou největšímu evropskému setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Výstava Héfaistovy vavříny se otevře 14. dubna, exponáty budou pocházet přímo ze sbírek hradu Helfštýn. Kováři je vytvořili během několika uplynulých ročníků Hefaistonu.

Výstava na Helfštýnu nabídne desítky komorních uměleckořemeslných artefaktů od předních českých i zahraničních kovářů a sochařů. Jedná se hlavně o díla, která ocenila mezinárodní porota Hefaistonu v kategorii Demonstrované práce. 

Expozice má být zaměřena na drobné kované plastiky, které umělci na Helfštýně vytvořili během soutěže v posledních deseti letech. „Tato kategorie bývá samostatně hodnocena mezinárodní porotou. Protože takto oceněná díla ještě nebyla v úplnosti prezentována veřejnosti, vznikl ucelený výběr těch nejvýše hodnocených prací,“ řekl kastelán hradu Helfštýn Jan Lauro.

Abstraktní sochy i fotografie

Výstava nabídne figurální práce, abstraktní sochy i díla, která jsou pojatá jako závěsné obrazy. „Mezi nejčastěji se opakující jména vystavujících kovářů se zařadila například dílna rodiny Stawaritschů, autorské duo Tomáš Gala a Libor Hajduček, kováři z Milostovic – Jan Balner, Jan Braunš, Ondřej Géla a Stanislav Holík nebo dvojice Jiří Němec s Jiřím Hausnerem,“ dodal Lauro.

Lidé si na Helfštýně budou moci prohlédnout i fotografie Muzea Komenského v Přerově. Na snímcích jsou jednotlivé ročníky Hefaistonu a mistry černého řemesla zachycují při výrobě uměleckých děl. 

Hefaiston táhne

Akce Hefaiston na hradě Helfštýn patří mezi nejoblíbenější akce na Přerovsku i v celém Olomouckém kraji. Na přehlídku každoročně zamíří kolem deseti tisíc návštěvníků. Na Helfštýně proběhl Hefaiston poprvé v roce 1982.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 9 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...