Adolf Hitler i zamilovaný anděl. Zemřel herec Bruno Ganz

3 minuty
Zemřel švýcarský herec Bruno Ganz
Zdroj: ČT24

Ve věku 77 let zemřel v Curychu švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz. Celosvětově proslul díky roli nacistického vůdce Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše, který byl v roce 2005 nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film a za nějž Ganz získal několik cen.

„V rolích umírajících se člověk naučí, že připravovat se na vlastní smrt nepomáhá,“ uvedl v roce 2010 pro magazín Zeit.

Diváci mohou Ganze znát také jako zamilovaného anděla Damiena z filmů Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987) a Tak daleko, tak blízko! (1993) nebo ze snímků Baader Meinhof Komplex a Předčítač (oba z roku 2008). Ganz také několikrát navštívil Česko a roku 2010 na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián.

Ve stejném roce Ganz rozšířil sbírku svých ocenění i o cenu Astor za celoživotní dílo na festivalu v argentinském Mar del Plata a ocenění za přínos světové kinematografii od Evropské filmové akademie.

Po boku Rudolfa Hrušínského mladšího nebo Ladislava Smoljaka vystoupil v německo-československém filmu Die Wette (Sázka) z roku 1990. 

Jeden z mistrů evropského filmu

Bruno Ganz se narodil ve švýcarském Curychu 22. března 1941. Již jako devatenáctiletý mladík debutoval ve filmu Der Herr mit der schwarzen Melone. O rok později se poprvé představil na divadelním jevišti, jemuž zasvětil následující téměř dvě dekády života. Hrál převážně v Německu, kde ho v roce 1973 německý časopis Současné divadlo označil za herce roku. V roce 1976 dostal Ganz Německou filmovou cenu.

Bruno Ganz
Zdroj: ČTK/APA/Hans Klaus Techt

Od sedmdesátých let se mu dařilo i ve filmu, pracoval s režiséry jako Werner Herzog, Wim Wenders, Éric Rohmer a Francis Ford Coppola. Po boku Laurence Oliviera a Gregory Pecka si zahrál například v thrilleru Hoši z Brazílie, vedle Klause Kinského a Isabelle Adjaniové účinkoval v hororu Upír Nosferatu a posléze hrál v několika desítkách filmů.

Jeho nejslavnější rolí však zůstává sugestivní ztvárnění Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše (Der Untergang) z roku 2004. Snímek režiséra Olivera Hirschbiegela byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film a Ganz za něj získal několik prestižních cen.

„Hitlera mi přišili napořád“

Přípravou na obtížnou roli strávil několik měsíců studia. V zahraničí byl oceňován za to, že dokázal postavu diktátora zpodobnit jako uvěřitelnou lidskou bytost. V Německu ale toto pojetí vzbudilo kontroverze.

„Roli Hitlera mi přišili už napořád, ale já jsem se velmi dlouho rozmýšlel a kdyby mi tu roli nabídl kdokoliv jiný než Němci, tak bych ji pravděpodobně odmítl, protože jsem nijak zvlášť nestál o to hrát Hitlera. Samozřejmě pro Německo jsou to bolestné kapitoly, takže přijetí těchto filmů je tam těžší než kdekoliv jinde. Němečtí kritici mi vyčítali, že v Pádu Třetí říše postavu Hitlera příliš polidšťuji, protože pro Němce je přijatelnější vidět Hitlera jako zrůdu, jako lidské monstrum, takže vlastně tuto roli nepřijali,“ uvedl k tomu. 

Roli si naopak nadšeně přisvojil internet. Scéna, v níž Hitler pochopí, že definitivně prohrál válku, se stala hitem nesčetných internetových parodií, ve kterých nacistický vůdce komentuje nejrůznější kauzy.

Z role do role šel Bruno Ganz i v posledních letech. Tragikomický Večírek (2017), ve kterém ztvárnil léčitele Gottfrieda, zaujal na festivalu Berlinale. Naposledy se objevil ve filmu Larse von Triera Jack staví dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně má snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 39 mminutami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...