Ještě jedno, Lído! Romské příběhy z herny mají svou hrdost

Nahrávám video

Nejnovější povídková kniha spisovatelky Ilony Ferkové navazuje na tradici romských příběhů. V titulu Ještě jedno, Lído! (De mek jekh, Ľido!) glosuje ale také současnou atmosféru v romské komunitě. Popisuje pouliční prostředí, které dobře zná z rodných Rokycan.

Kniha s podtitulem Kaštánkovy příběhy z herny nahlíží rokycanské gamblery a okolní figurky pohledem místního „švorcáka“ a smolaře. Kaštánek ovšem není jen literární, ale skutečnou rokycanskou postavou. „Stal se bezdomovcem a chodí do herny buď na pivko, nebo aby pobavil ostatní, kteří tam sedí. A mně se jeho vyprávění strašně líbilo, tak jsem si řekla, že bych to mohla všechno napsat,“ vysvětluje Ilona Ferková, proč Kaštánkovy historky přenesla na papír. 

 „V cyklu o Kaštánkovi Ferková vystupuje na obranu všech lidí na okraji společnosti bez ohledu na jejich etnický původ. Přesvědčivě dokazuje, že i gambleři, dlužníci a bezdomovci mají svou hrdost a především vzájemnou solidaritu,“ podotýká ke knize romistka Karolína Ryvolová.

Ilona Ferková (*1956) je neteří významného romského spisovatele Andreje Gini. Na vypravěčskou tradici rodiny sama navázala v devadesátých letech prozaickými sbírkami. Odklonila se v nich ale od pamětnického proudu romského psaní a zaměřila se spíše na každodenní problémy romské komunity. Zajímala ji – a zajímají ji i v novince – témata jako hazard, domácí násilí či nedobrovolné sterilizace romských žen.

Ilustrace Martina Zacha z knihy Ještě jedno, Lído!
Zdroj: Nakladatelství KHER

Své příběhy zapisuje romsky, následně se překládají do češtiny. Kniha Ještě jedno, Lído! vyšla v dvojjazyčném vydání s  ilustracemi Martina Zacha. Je také volně ke stažení ve formě e-knihy.  

Ilona Ferková by si přála, aby romských autorů přibývalo. „My romští spisovatelé bychom byli opravdu rádi, kdyby mladí lidé začali psát. Pár už jich je, například je literární soutěž Romano suno,“ dodává s tím, že pokračovatelé romské literatury by se jistě našli. Mrzí ji ale, že mladší generace se stále více vzdaluje jazyku, v němž ona píše. „Většinou řeknou, že romštině rozumí, ale romsky nemluví,“ doplňuje ze své zkušenosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...