Ještě jedno, Lído! Romské příběhy z herny mají svou hrdost

Rozhovor s Ilonou Ferkovou (zdroj: ČT24)

Nejnovější povídková kniha spisovatelky Ilony Ferkové navazuje na tradici romských příběhů. V titulu Ještě jedno, Lído! (De mek jekh, Ľido!) glosuje ale také současnou atmosféru v romské komunitě. Popisuje pouliční prostředí, které dobře zná z rodných Rokycan.

Kniha s podtitulem Kaštánkovy příběhy z herny nahlíží rokycanské gamblery a okolní figurky pohledem místního „švorcáka“ a smolaře. Kaštánek ovšem není jen literární, ale skutečnou rokycanskou postavou. „Stal se bezdomovcem a chodí do herny buď na pivko, nebo aby pobavil ostatní, kteří tam sedí. A mně se jeho vyprávění strašně líbilo, tak jsem si řekla, že bych to mohla všechno napsat,“ vysvětluje Ilona Ferková, proč Kaštánkovy historky přenesla na papír. 

 „V cyklu o Kaštánkovi Ferková vystupuje na obranu všech lidí na okraji společnosti bez ohledu na jejich etnický původ. Přesvědčivě dokazuje, že i gambleři, dlužníci a bezdomovci mají svou hrdost a především vzájemnou solidaritu,“ podotýká ke knize romistka Karolína Ryvolová.

Ilona Ferková (*1956) je neteří významného romského spisovatele Andreje Gini. Na vypravěčskou tradici rodiny sama navázala v devadesátých letech prozaickými sbírkami. Odklonila se v nich ale od pamětnického proudu romského psaní a zaměřila se spíše na každodenní problémy romské komunity. Zajímala ji – a zajímají ji i v novince – témata jako hazard, domácí násilí či nedobrovolné sterilizace romských žen.

Ilustrace Martina Zacha z knihy Ještě jedno, Lído!
Zdroj: Nakladatelství KHER

Své příběhy zapisuje romsky, následně se překládají do češtiny. Kniha Ještě jedno, Lído! vyšla v dvojjazyčném vydání s  ilustracemi Martina Zacha. Je také volně ke stažení ve formě e-knihy.  

Ilona Ferková by si přála, aby romských autorů přibývalo. „My romští spisovatelé bychom byli opravdu rádi, kdyby mladí lidé začali psát. Pár už jich je, například je literární soutěž Romano suno,“ dodává s tím, že pokračovatelé romské literatury by se jistě našli. Mrzí ji ale, že mladší generace se stále více vzdaluje jazyku, v němž ona píše. „Většinou řeknou, že romštině rozumí, ale romsky nemluví,“ doplňuje ze své zkušenosti.