Můj otec Antonín Kratochvíl. V Černobylu vzniká dokument o slavném fotografovi

Režisérka Andrea Sedláčková začala v těchto dnech natáčet v Černobylu celovečerní dokument o významné osobnosti světové fotografie. Film s názvem Můj otec Antonín Kratochvíl spojuje příběh tří generací fotografů. Základním prvkem vznikajícího snímku je klíčový moment v životě Michaela Kratochvíla, který žil za železnou oponou a do puberty se domníval, že jeho otec Antonín je mrtvý. Pak zjistil, že je nejen naživu, ale ještě k tomu mezinárodní celebrita.

Pátrání po minulosti rodu Kratochvílů ukazuje, jak neklidné dvacáté století několikrát zasáhlo do příběhů rodin. Antonín Kratochvíl strávil první roky dětství v pracovním táboře ve Vinoři u Prahy, kam byl jeho otec Jaroslav s rodinou v padesátých letech vystěhován.

V osmnácti Antonín Kratochvíl emigroval z Československa. Svého syna Michaela tak opustil ještě před jeho narozením. Prožil dramatický rok v rakouském uprchlickém táboře, strávil několik měsíců ve švédském kriminále a bojoval v Čadu v barvách Francouzské cizinecké legie, odkud se mu podařilo utéct. V Amsterdamu vystudoval fotografii na prestižní Gerrit Rietveld Academie.

Pracoval jako fotograf pro prestižní světová periodika, mezi nimi například The New York Times, Newsweek, Vogue a Rolling Stone. Fotil válečné konflikty, mimo jiné ve Rwandě, Bosně, Iráku, Sierra Leone nebo Afghánistánu. Je držitelem několika prestižních cen World Press Photo.

Antonín Kratochvíl
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Úspěch na něj čekal nakonec v Americe. Jenže pohodlí a klid ho brzy omrzely a Antonín Kratochvíl se vydal fotografovat válečné konflikty a země prožívající tragické události. Často pro své snímky riskoval život. Po skoro dvaceti letech se vrátil do své rodné vlasti, kde se poprvé setkal se synem Michaelem. Také díky svému otci se Michael stal fotografem.

Portrét z Černobylu

Filmový štáb s kameramany Janem Basetem Střítežským a Davidem Cysařem stráví v Černobylu pět dní, ale pro Kratochvílovi to není první návštěva. Antonín Kratochvíl se do místa jaderné katastrofy podíval několikrát, poprvé už v roce 1996. Kolegové se tehdy válečnému reportérovi divili, bylo to jen deset let od výbuchu ukrajinské elektrárny.

Natáčení filmu Můj otec Antonín Kratochvíl
Zdroj: Česká televize

Do Černobylu se Antonín Kratochvíl vrací dodnes a ani se svým synem tam nejede fotit poprvé. Kdysi ho tam však Michael doprovázel coby asistent, dnes stojí vedle otce jako rovnocenný fotograf. Jedním z cílů této cesty je idea, že Michael i Antonín udělají fotografický portrét toho druhého. Oba se portrétní fotografii věnují, před Antonínovým objektivem stály hvězdy, jako jsou David Bowie, Bono nebo George Clooney.

Natáčet se bude také v New Yorku a v Lovosicích, kde se Antonín Kratochvíl v roce 1947 narodil a kde měl jeho otec Jaroslav fotoateliér, dále pak v Poděbradech nebo Praze.

Hledání identity

„Chci udělat film o hledání identity, což je téma vycházející z Antonínových fotografií. Bude to i film o svobodě, za kterou člověk často zaplatí velkou cenu. A především bude o lásce mezi synem a otcem, kdy Michael do osmnácti let o svém otci Antonínovi nic nevěděl. Zásadní roli sehraje i samotný akt fotografování, který spojuje rovnou tři generace Kratochvílů – dědečka, otce a syna,“ říká režisérka Andrea Sedláčková.

Životní příběh Antonína Kratochvíla, který emigroval koncem 60. let, se jí dotýká osobně. Sama Sedláčková emigrovala koncem 80. let a dodnes žije střídavě v Praze a Paříži. Ve své tvorbě se dlouhodobě zabývá vztahem k historické minulosti a stále jí připadá důležité vyprávět o tom, jak komunismus poznamenal lidské osudy.

Andrea Sedláčková a Antonín Kratochvíl
Zdroj: Česká televize

„Rozumím některým Antonínovým postojům k mateřské zemi. A též Michaelův příběh rezonuje s mým vlastním. Vím, že z vlivu rodičů není jednoduché se vymanit, jejich životy fatálně ovlivňují ten náš,“ dodává Sedláčková, která natočila například celovečerní snímek Fair Play nebo dokument Život podle Václava Havla.

„Michael je kliďas, Antonín rozbouřený oceán. Michael introvert, Antonín showman. Michael se vyjadřuje distingovanou češtinou, Antonín mluví i v sedmdesáti jako klacek z periferie. Ale jinak se Michael otci neuvěřitelně podobá. Příběh vypadá jako z hraného filmu, ale je reálný a o to více působivý,“ doplňuje producent Martin Hůlovec.

Na podporu vzniku celovečerního dokumentu pořádá pražská Leica Gallery Prague veřejnou aukci fotografií Antonína Kratochvíla, která proběhne 4. prosince v prostorách galerie. Aukce se osobně zúčastní Antonín i Michael Kratochvílovi. V této galerii také proběhne v závěru natáčení společná výstava otce a syna představující jak jejich fotografie z Černobylu, tak i další snímky z natáčení filmu. Ten vstoupí do kin v roce 2020.

Dokument vzniká v koprodukci s Českou televizí. Na filmu spolupracuje i nakladatelství Kant, které aktuálně připravuje vydání Kratochvílových portrétů Davida Bowieho nazvané Hledání světla a publikaci k chystané retrospektivní výstavě Antonína Kratochvíla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...