Magnesii Literu čeká rodinný souboj

Praha - Jablko nepadá daleko od stromu, dosvědčují nominace třináctého ročníku cen Magnesia Litera. V nejsledovanější kategorii, tedy v próze, může být autorem nejlepší knihy vyhlášen Ludvík nebo Jan Němec, otec a syn. Konkurují jim Ivan Binar, Emil Hakl, Jaroslav Rudiš a jediná žena - Anna Zonová. Celkem bylo ve všech kategoriích nominováno 24 titulů a knižních počinů. Vítězové budou oznámeni 8. dubna v přímém přenosu České televize.

Nahrávám video
Které knihy jsou nominovány na Magnesii Literu?
Zdroj: ČT24

V soutěži se letos objevily dokonce dvě rodinné dvojice - o nominace se svými díly ucházeli také Petr a Martin Vopěnkovi. Otec za 27 filosofických disputací Hádání v hospodě, syn za autobiografické Nebarevné vzpomínky. Do fnále ale ani jednoho porota nevybrala.

Naopak Ludvík Němec, dlouholetý ředitel Českého rozhlasu Brno, porotce zaujal souborem próz Láska na cizím hrobě, kterým se na literární scénu vrátil po sedmnácti letech. Společným tématem pěti příběhů je láska, či spíše osudová a někdy i osudná milostná a erotická touha, která však dokáže nabývat bizarních podob. Jeho syn, třiatřicetiletý Jan Němec, bodoval s rozsáhlou knihou Dějiny světla, beletrizovaným životopisem fotografa Františka Drtikola, jejž podle poroty napsal mimořádně poutavým způsobem.

  • Nenechte si na webu ČT24 13. března ujít autorské čtení Jana Němce z jeho debutu, které je prvním dílem občasníku spojeného s pořadem U Zavěšené knihy.

Jednasedmdesátiletý Ivan Binar je nominován za román Jen šmouha po nebi, v němž v proudu snů, záznamů současnosti a vzpomínek představuje na půdorysu intimního příběhu poválečné české dějiny až k dnešku. K traumatickým tématům 20. století se současná česká próza vrací až obsedantně, málokterému autorovi se ale podle poroty daří vystoupit z pasti tisíckrát opakované kroniky tak, jako se to v této knize podařilo Binarovi.

Pětapadesátiletý Emil Hakl má v soutěži svou novou knihu Skutečná událost, v níž sice dostává pověsti velkého ironika a zůstává věrný svému neiluzivnímu vidění světa, jeho postavy ale tentokrát poprvé osud „berou do svých rukou“. Jaroslavu Rudišovi se v jeho próze Národní třída podle poroty podařilo „přesvědčivě vykreslit hrdinu formovaného dobou totality, zaskočeného převratem, zmateného současností a posléze zahnaného do úzkých“. Jednapadesátiletá Anna Zonová je nominovaná za knihu Lorenz, zrady, ve které stvořila postavu vůdce, jehož vzestup a pád popisuje.

Ostatní kategorie mají po třech nominacích. Objevem roku se může stát chirurg Jan Trachta, který v knize Tichý dech popsal své zkušenosti z Afriky a Haiti, kam odjel jako jeden z Lékařů bez hranic. Tomáš Zahrádka si pozornost získal fantaskní prvotinou Dědeček, s podtitulem 3 pohádky. K objevům patří podle poroty i Jonáš Zbořil, jehož poetický debut je věnován pražskému Podolí.

Mezi nominovanými na Literu za poezii ale není. Rozhodne se mezi Adamem Borzičem a jeho mapováním „jak je“ v srdci i ve světě ve sbírce Počasí v Evropě, „zemitou“ sbírkou 64 od Daniela Hradeckého a Kateřinou Rudčenkovou, která při básnické Chůzi po dunách prožívá smyslnost, úzkost i samotu.

Výtvarník David Böhm a básník Ondřej Buddeus se spojili a vytvořili „první českou hlavopedii“. Jejich Hlava v hlavě je nominována na Literu za knihu pro děti a mládež. Scenáristka Eva Papoušková může ocenění získat za knihu po přátelství z mateřské školky Kosprd a Telecí. A Eva Prchalová za kouzelnou Cestu svatým Vít-ahem. „Ocenění hodná je i jejich výtvarná stránka. Pokud jde o ilustrace a celkovou grafiku, všechny jsou krásně výpravné,“ poznamenává k nominovaným titulům Pavel Mandys z občanského sdružení Litera, které je pořadatelem cen.

Litera se uděluje ještě také za literaturu faktu, překladovou knihu (od autorů ze zemí, z nichž se do češtiny příliš nepřekládá - Číny, Maďarska a Kolumbie) a nakladatelský čin.  V poslední jmenované kategorii byly ne náhodně vybrány dvě edice, které v roce 2013 skončily - Velké dějiny zemí Koruny české a  Fototorst, dokumentující české fotografy. Doplňuje je publikace o historii skateboardingu u nás od 70. let do roku 1990.

PŘEHLED VŠECH NOMINACÍ:

Litera za prózu

  • Ivan Binar: Jen šmouha po nebi (Torst)
  • Emil Hakl: Skutečná událost (Argo)
  • Jan Němec: Dějiny světla (Host)
  • Ludvík Němec: Láska na cizím hrobě (Druhé město)
  • Jaroslav Rudiš: Národní třída (Labyrint)
  • Anna Zonová: Lorenz, zrady (Větrné mlýny)

Litera za poezii

  • Adam Borzič: Počasí v Evropě (Malvern)
  • Daniel Hradecký: 64 (Perplex)
  • Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách (fra)

Litera za knihu pro děti a mládež

  • Ondřej Buddeus, David Böhm: Hlava v hlavě (Labyrint)
  • Eva Papoušková: Kosprd a Telecí (Albatros)
  • Eva Prchalová: Cesta svatým Vít-ahem (Meander)

Litera za literaturu faktu

  • Milena Lenderová: Dcera národa? (Paseka)
  • Ivan Mrázek: Drahé kameny starověkých civilizací (Masarykova univerzita)
  • Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou (Academia)

Litera za nakladatelský čin

  • Edice Fototorst (Torst)
  • Martina Overstreet, Michal Nanoru: Prkýnka na maso jsme uřízli (Yinachi)
  • Velké dějiny zemí Koruny české (Paseka)

Litera za překladovou knihu

  • Sergio Álvarez: 35 mrtvých (ze španělštiny přeložila Lada Hazaiová, Host)
  • Péter Esterházy: Harmonia caelestis (z maďarštiny přeložil Robert Svoboda,
  • Academia)
  • Jen Lien-kche: Čtyři knihy (z čínštiny přeložila Zuzana Li, Verzone)

Litera pro objev roku

  • Jan Trachta: Tichý dech (Paseka)
  • Tomáš Zahrádka: Dědeček (Meander)
  • Jonáš Zbořil: Podolí (Host)

Všichni nominovaní (kromě Jana Trachty, který opět odjel s Lékaři bez hranic) se představí na čtyřech autorských čteních. Konat se budou každou středu od 12. března do 2. dubna v Knihovně Václava Havla v pražské Galerii Montmartre. Na úvod čtenáře se svými díly seznámí Ludvík a Jan Němcovi a Eva Papoušková.

V krátkých medailoncích přiblíží autory také, jako už tradičně, ve svém vysílání Česká televize. Letos budou součástí Událostí v kultuře, počínaje 15. březnem.

Bez nominací se udělují dvě ocenění. Kniha roku, již z kategorií próza, poezie, literatura pro děti a máldež a naučná literatura vybírá 300 oslovených lidí z knižní branže (stejně jako Objev roku; ostatní kategorie mají odborné poroty). A Cena čtenářů, ta není vázána na tituly přihlášené do Magnesie Litery. Hlavoat lze buď prostřednictvím pohlednic v knihkupectvím, knihovnách, školách či kavárnách,  seznam nebo elektronicky na stránkách ceny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 38 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 23 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...