Keira Knightleyová nesmí jako spisovatelka Colette říkat pravdu

Nahrávám video
Keira Knightleyová hraje francouzskou spisovatelku Colette
Zdroj: ČT24

Keira Knightleyová ztvárnila jednu z nejslavnějších francouzských spisovatelek. Životopisný snímek Colette je dramatem ženy, která musela vystoupit ze stínu manžela, aby se mohla přihlásit ke svému talentu.

Scénář ke snímku Colette: Příběh vášně napsal britský filmař Wash Westmoreland, který se ujal i režie, se svým životním partnerem Richardem Glatzerem. Jejich dosud nejúspěšnějším filmovým počinem bylo před čtyřmi lety drama Pořád jsem to já o ženě potýkající se s Alzheimerovou chorobou. Představitelka hlavní hrdinky Julianne Mooreová za svůj výkon obdržela Oscara. 

Od prvního nápadu do premiéry snímku Colette uběhlo podle režiséra Westmorelanda sedmnáct let. Tvůrci si na realizaci svého filmu museli dlouho počkat, stejně jako hlavní hrdinka na své uznání. 

Sidonie-Gabrielle Colette se coby devatenáctiletá dívka z venkova provdala v roce 1893 za významného nakladatele Henryho Gauthiera-Villarse. V pařížské společnosti, kam ji přivedl, propadla zanedlouho bohémskému životu a sama začala psát. Manžel jí však dovolil publikovat pouze pod jeho jménem – Willy. 

Jenže série knih o Claudine – autobiografické příběhy mladé dívky,  z dnešního pohledu poněkud sentimentální – měla nečekaný úspěch. A Colette začala toužit po vlastním uznání. 

„Týká se to naší kultury, která umlčuje právo žen říkat pravdu a nutí je se schovávat,“ upozornila herečka Keira Knightleyová na vzkaz, který je ve více než sto let starém příběhu aktuální.

S Willym se Colette v roce 1906 rozvedla. Poté vystupovala ve varieté, mimo jiné i v Moulin Rouge, udržovala milostný poměr se ženami a zaplétala se do skandálů. Psala ale dál – a za román Vagabundka, v němž se inspirovala opět vlastním životem, získala v roce 1910 Goncourtovu cenu, nejvýznamnější francouzské literární ocenění.

O pětatřicet let později obdržela Řád čestné legie a v roce 1948 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Když v jednaosmdesáti letech zemřela, byl jí jako první ženě ve Francii vypraven pompézní státní pohřeb.

Její filmový Příběh vášně měl v zámoří premiéru na konci září. Evropskému publiku ho tvůrci představili na právě se konajícím Londýnském filmovém festivalu, do kin, včetně těch českých, Colette vstoupí v únoru příštího roku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 15 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 19 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 20 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...