Keira Knightleyová nesmí jako spisovatelka Colette říkat pravdu

Nahrávám video

Keira Knightleyová ztvárnila jednu z nejslavnějších francouzských spisovatelek. Životopisný snímek Colette je dramatem ženy, která musela vystoupit ze stínu manžela, aby se mohla přihlásit ke svému talentu.

Scénář ke snímku Colette: Příběh vášně napsal britský filmař Wash Westmoreland, který se ujal i režie, se svým životním partnerem Richardem Glatzerem. Jejich dosud nejúspěšnějším filmovým počinem bylo před čtyřmi lety drama Pořád jsem to já o ženě potýkající se s Alzheimerovou chorobou. Představitelka hlavní hrdinky Julianne Mooreová za svůj výkon obdržela Oscara. 

Od prvního nápadu do premiéry snímku Colette uběhlo podle režiséra Westmorelanda sedmnáct let. Tvůrci si na realizaci svého filmu museli dlouho počkat, stejně jako hlavní hrdinka na své uznání. 

Sidonie-Gabrielle Colette se coby devatenáctiletá dívka z venkova provdala v roce 1893 za významného nakladatele Henryho Gauthiera-Villarse. V pařížské společnosti, kam ji přivedl, propadla zanedlouho bohémskému životu a sama začala psát. Manžel jí však dovolil publikovat pouze pod jeho jménem – Willy. 

Jenže série knih o Claudine – autobiografické příběhy mladé dívky,  z dnešního pohledu poněkud sentimentální – měla nečekaný úspěch. A Colette začala toužit po vlastním uznání. 

„Týká se to naší kultury, která umlčuje právo žen říkat pravdu a nutí je se schovávat,“ upozornila herečka Keira Knightleyová na vzkaz, který je ve více než sto let starém příběhu aktuální.

S Willym se Colette v roce 1906 rozvedla. Poté vystupovala ve varieté, mimo jiné i v Moulin Rouge, udržovala milostný poměr se ženami a zaplétala se do skandálů. Psala ale dál – a za román Vagabundka, v němž se inspirovala opět vlastním životem, získala v roce 1910 Goncourtovu cenu, nejvýznamnější francouzské literární ocenění.

O pětatřicet let později obdržela Řád čestné legie a v roce 1948 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Když v jednaosmdesáti letech zemřela, byl jí jako první ženě ve Francii vypraven pompézní státní pohřeb.

Její filmový Příběh vášně měl v zámoří premiéru na konci září. Evropskému publiku ho tvůrci představili na právě se konajícím Londýnském filmovém festivalu, do kin, včetně těch českých, Colette vstoupí v únoru příštího roku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 23 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled