Na zámku Kunín obdivují porcelán Made in Poland

3 minuty
Slavný polský porcelán na zámku v Kuníně
Zdroj: ČT24

Zámek Kunín na Novojičínsku se chlubí sbírkou porcelánu z nejstarší polské porcelánky, kterou pomáhali budovat i čeští řemeslníci. Na tři sta padesát kusů porcelánového nádobí, sošek a dalších artefaktů zapůjčilo Národní muzeum v Kielcích.

Všechny výrobky pocházejí z továrny v městečku Ćmielów, která původně na začátku devatenáctého století zahájila svou činnost výrobou fajánsu, tedy specifických hrnčířských výrobků. V roce 1838 ale přišel do Ćmielówa ze Sokolova Gabriel Weiss.

„Přišla s ním i celá skupina řemeslníků, specialistů z Čech, aby rozjeli výrobu porcelánu,“ upřesnila kurátorka Magdalena Śniegulska z Národního muzea v Kielcích. Později se továrna obrátila na francouzské umělce, z Francie začala dovážet i potřebnou surovinu pro výrobu. A mezi válkami pak vyvážela porcelán do celého světa.

Servis na oceán i pro prezidenta

Ke slavným výrobkům patřil třeba ve třicátých letech minulého století servis s názvem Koule, jehož růžová barva byla dlouho výrobním tajemstvím. „Aby měl porcelán tak jemnou růžovou barvu, je třeba dát do hmoty práškové zlato,“ prozradila kurátorka. 

Součástí výstavy jsou i šálky z jemného porcelánu, původně navrženého pro polské lodě. „Pokud má někdo servis označený zespodu Gdyně–Amerika, může si být jistý, že se plavil na našich zaoceánských lodích,“ podotýká kurátorka. K nejcennějším kouskům ale dnes v antikvariátech patří porcelánová zvířata vyrobená v šedesátých letech.

Výstava porcelánu z polské továrny ve Ćmielówě na zámku Kunín
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Porcelánka v Ćmielówě funguje dodnes. K výročí založení se v limitované edici vrátila k některým původním vzorům, třeba z kávového servisu Krokus, který spadá do šedesátých let, z dřívějších výrobků si vypůjčila empírové zlacení. „Stejný vzor měl slavný servis vyrobený ve dvacátých letech pro prezidentský palác ve Varšavě,“ připomněla kurátorka.

Historický porcelán zůstane v Kuníně až do konce roku. Na zámku kvůli výstavě mimořádně prodloužili návštěvnickou sezonu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...