Ilja Jefimovič Repin / Bouře, kolem 1905

Kánon ruské duše. Ostrava vystavuje mimořádnou kolekci ruských mistrů

Ostravský Dům umění vystavuje jednu ze svých nejvýznamnějších sbírek. Expozice nazvaná Píseň duše představuje vrcholné autory zlatého věku ruské realistické malby, mezi které patří Ilja Jefimovič Repin nebo Ivan Ivanovič Šiškin. Obrazy předkládají harmonické vize člověka a krajiny, bouře živlů a vášní i symboliku vztahů Ruska a Evropy.

 

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) ve svých sbírkách chrání 150 uměleckých děl ruského, především realistického a moderního umění z konce 19. a první poloviny 20. století. Aktuálně expozice vystavuje třicet z nich, převážně malby a kresby, včetně větších formátů.

Na počátku byla Paříž v noci

Ruská sbírka GVUO patří vedle ruské sbírky Národní galerie v Praze k nejvýznamnějším v České republice a má své místo i v evropském kontextu. Největší počet děl ruského klasického a realistického umění v Evropě se nachází hned po Francii právě v Česku.

Video Události v kultuře
video

Ostrava vystavuje mimořádnou kolekci ruských mistrů

První obraz sbírky dostala galerie darem za první republiky. Motiv z Ruska na něm ale není. „Vznik ruské sbírky obrazů se datuje do předválečného období, kdy Eduard Šebela věnoval do galerijní sbírky drobnou malbu Paříž v noci - Rue de Rivoli od Konstantina Alexejeviče Korovina. Obraz s ohledem na pařížský původ rozšířil tehdejší sbírku evropského umění,“ upozornil kurátor výstavy a ředitel GVUO Jiří Jůza.

Galerie mnoho ruských uměleckých děl vykoupila i ze soukromých sbírek, kam se dostaly diplomatickými cestami přímo z Ruska. Systematicky začala tvořit kolekci ruského umění od konce šedesátých let minulého století. Růstu sbírky pochopitelně vydatně pomohla náklonnost tehdejšího režimu k bývalému Sovětskému svazu.

Zlatý věk

Kolekce představuje známá jména zlatého věku ruské realistické malby, která byla spjata s činností Sdružení putovních výstav, takzvaných pěredvižniků. Patří mezi ně Ilja Jefimovič Repin, Vasil Vasilevič Vereščagin, Ivan Ivanovič Šiškin, Franc Alexevič Rubó nebo Semjon Gavrilovič Nikiforov.

„V jejich dílech je přítomná jak citlivost ke společenským problémům, tak i k ruskému člověku. Vznikl tak nový kánon ruské duše na pozadí historických událostí, které utvářely současnost,“ uvažuje Jiří Jůza.

Současná výstava je výjimečnou příležitostí, jak vidět velkou část významné ostravské sbírky pohromadě. Jednotlivé obrazy totiž často cestují po českých a slovenských galeriích. Píseň duše se veřejnosti otevřela 1. srpna a zájemci ji budou moci navštívit až do 9. září.