Zprávy z Cannes: České stopy nevychladly, i když sotva doutnají

Česká stopa na letošním filmovém festivalu v Cannes se blyští a hoří jen v názvech filmů. Jinak je oficiální program na české filmy s českým tématem chudý. Festival uvedl v sekci Cannes Classics film Jana Němce z roku 1964 Démanty noci a první zahajovací den v kině na pláži film Hoří, má panenko jako poctu nedávno zesnulému Miloši Formanovi. Oba režiséři se tak symbolicky dostávají do Cannes padesát let od festivalu v roce 1968, kdy měli film v hlavním programu, ale naděje na hlavní cenu zhatily politické nepokoje ve Francii a zastavení festivalu už na samém počátku.

Démanty noci byly vybrány do Cannes ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Jak v Cannes přiznal jeho ředitel Michal Bregant, po zkušenostech s Ikarií XB 1 před dvěma lety byla cesta dalšího českého filmu do sekce klasiků jednodušší. Podle něj také právě Démanty noci mohou současným festivalovým divákům připomenout, že dnes je směr některých artových filmů podobný – jsou spíše pocitové, bez tradičně vyprávěného děje, který je třeba rekonstruovat z náznaků.

Současnou českou stopu zatím v Cannes udržují jen mladí producenti, kteří byli vybráni do programu Producenti v pohybu. Letošním účastníkem je Radovan Síbrt, ozářený úspěchem z festivalu v Berlíně. Jeho koprodukční experimentální snímek Nedotýkej se mě získal hlavní cenu Zlatého medvěda a také jeho další dokument Až přijde válka uvedl hlavní program Berlinale.

3 minuty
Festival v Cannes uvedl Démanty noci
Zdroj: ČT24

Síbrt má v Cannes šanci poznávat mladé producenty z dalších evropských zemí pro potenciální spolupráci. A pro pořádek – v sekci Týden kritiky figuruje majoritně polský film Fuga, kde je v polsko-česko-švédské koprodukci minoritním českým partnerem společnost Axman Productions.

Dvojí tvář zakázané filmařiny

Přítomnost dvou klasických filmů ze 60. let dává v Cannes najevo, že český film patřil na výsluní a že ještě existuje. Zdá se ale, že tato zpráva je vysílána spíš domů mezi české filmaře, než do zahraničí. Je otázka, kdy začnou současní čeští filmaři své vzory ze 60. let účastí v oficiálním programu v Cannes následovat.

Byl to politický tlak v tehdejším Československu, co vyprovokovalo režiséry k provokativním filmům? V programu Cannes mnoho otázek – podobně jako čeští filmaři v 60. letech – klade poslední snímek íránského režiséra Džafara Panahího. Své Tři tváře (Three Faces) nemohl na festivalu představit osobně, protože mu není dovoleno opustit zemi. 

V rodném Íránu pro něj zároveň z politických důvodů platí už dvacet let zákaz filmovat. Přesto natočil tajně čtyři snímky – všechny se dostaly na mezinárodní festivaly, získávají ceny a pozornost publika.

Ve Třech tvářích hraje skutečná íránská seriálová herečka Behnaz Jafari slavnou seriálovou herečku stejného jména, které zoufalá dívka z venkova pošle video své sebevraždy. Spolu s Panahím (jehož hraje Panahí) se Jafari vydá zjistit, zda dívka skutečně zemřela. Na venkově, kde do rolí vesničanů obsadil Panahí tamní obyvatele, tedy neherce, oba umělci postupně odkrývají širokou propast mezi vesnicí a městem.

A Panahí se navíc potýká s rozporem, který znali i českoslovenští filmaři: může sice obejít režim a natočit filmy, které ocení zahraniční publikum, nic to ale nemění na tom, že mu není dovoleno točit tak, aby mohl oslovit i lidi ve své zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jak Josef Čapek zemřel, už nezjistíme, obává se odbornice

Před osmdesáti lety zemřel malíř a spisovatel Josef Čapek. Podle některých zdrojů se tak stalo 10. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Čapkovo tělo se nikdy nenašlo. Za jakých okolností přesně zemřel, už možné zjistit není, obává se předsedkyně Spolku přátel Památníku Karla Čapka Kristina Váňová, která o Josefu Čapkovi mluvila s Martinem Řezníčkem v Událostech, komentářích.
před 1 hhodinou

Velký Gatsby přestal před sto lety věřit americkému snu

Velký Gatsby odhaluje zvrácenou podobu amerického snu, redukujícího lásku a úspěch jen na bohatství. Vrcholné dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda vyšlo poprvé před sto lety, 10. dubna 1925.
před 14 hhodinami

Nejvýznamnější řecký režisér nemůže točit v Akropoli. Vadí mrtvoly

Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.
před 18 hhodinami

Na festivalu v Cannes bude soutěžit český Karavan

Po více než třiceti letech se v oficiálním programu festivalu v Cannes objeví český celovečerní film. Do sekce Un Certain Regard byl vybrán hraný debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirchnerové Karavan. Účast v programu prestižní přehlídky jí už před lety zajistilo vítězství jejího studentského snímku Bába.
před 22 hhodinami

Přípravy na Expo 2025 provázely potíže, prodražila se i stavba českého pavilonu

Přípravy mezinárodní výstavy Expo v japonské Ósace se blíží do finále. V sobotu bude slavnostní zahájení a v neděli se brány otevřou návštěvníkům. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že všechno jde podle plánu, přestože stavby pavilonů provázely prodlevy a rostoucí náklady. Potíže se nevyhnuly ani tomu českému.
včera v 06:30

Kostky jsou vrženy a sbírají rekordy. Úspěch Minecraft filmu překvapil

Populární „krychličková“ videohra Minecraft se začátkem dubna stala i filmovým příběhem. V tržbách za premiérový víkend v amerických kinech se stala historickým rekordmanem mezi adaptacemi počítačových her. Dobře si vedla i v českých biografech. Mnohé takový úspěch překvapil a zpětně analyzují, jak je možné, že filmové kostky tak skvěle zapadly do sebe.
9. 4. 2025

Nejseš moje máma, slyší náhradní rodiče. Přesto jsme díky dětem lepší, říká režisérka

Být biologický rodič je někdy těžké, být náhradní rodič může být ještě náročnější. Režisérka Markéta Oddfish Nešlehová natočila dokument Nejseš moje máma o svých bezprostředních zkušenostech adoptivní matky. Snímek uvedla Česká televize. „Chtěla jsem točit o bezpodmínečné lásce náhradních rodičů k jejich přijatým dětem. A myslím si, že se to povedlo,“ řekla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Markétou Řezníčkovou.
9. 4. 2025

Kvíz: Po kom jsou pojmenované české mosty?

Začátkem dubna pojmenovali v Kroměříži most po písničkáři Karlu Krylovi, tamním slavném rodákovi. Jména známých osobností nesou i další mosty v Česku. Ověřte si v kvízu, jak dobře tyto mosty a osobnosti znáte vy.
8. 4. 2025
Načítání...