Festival v Cannes promítne klasickou českou Ikarii z roku 1963

Film Ikarie XB 1 se jako první český snímek představí na festivalu v Cannes v sekci klasiky. Po festivalu se v restaurované podobě objeví v českých kinech. Sci-fi ze začátku šedesátých let zaujal francouzské dramaturgy dobovými triky nebo hudbou. Ve své době však posloužil také jako výkladní skříň ideální komunistické společnosti budoucnosti.

Lidstvo počítá už 22. století a kosmická loď Ikarie XB 1 putuje k Alfě Centauri za průzkumem mimozemských forem života. Její posádka, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým, nepředstavitelným hrozbám.

Umělecké závody vesmír

Takový příběh vypráví české science-fiction. Vesmírné dobrodružství se však promění v politický film, když Ikarie najde starý satelit vyslaný tehdy ještě úpadkovou společností. Autoři se sice ubránili prvoplánové politizaci, ale prvky dobově poplatné ideologie film přejal.

Nahrávám video

„Přenesli do vesmíru jaderné zbraně. Na palubě ležel generál s čepicí, která vyloženě připomínala amerického důstojníka, celá řada těchto indicií mi velmi vadila, ale po profesní stránce to bylo úžasné,“ komentuje to Jiří Hlupý, který vytvářel speciální efekty.

Podpora strany však přinášela i výhody, snímek se točil dva roky a rozpočet dosáhl tehdy nevídaných 6 milionů korun. „Chtěli přispět do závodů o vesmír alespoň umělecky, proto měla Ikarie vysoký rozpočet a režisér Polák měl zelenou,“ říká publicista Ivan Adamovič.

Inspirace pro Kubricka

Pod scénářem jsou podepsáni Pavel Juráček a Jindřich Polák, který se také ujal režie. Černobílé obrazy kameramana Jana Kališe, novátorská elektronická hudba Zdeňka Lišky, přesvědčivé kulisy i kostýmy společně vytvořily stylisticky vytříbený fikční svět daleké budoucnosti. Civilní výkony české herecké elity mu dodávají psychologický rozměr.

Film se už v šedesátých letech dostal do zahraniční distribuce a pamětníci dosvědčují, že v New Yorku jej zhlédl také režisér Stanley Kubrick, když připravoval svůj film 2001: Vesmírná Odyssea. Komentář k filmu napsal třeba Umberto Eco a britské Financial Times tehdy film označily za nejhodnotnější science-fiction, jaký vznikl od konce války.

Klasika do Cannes

Snímek Ikarie XB 1 se stal prvním zástupcem české kinematografie, který byl vybrán do sekce Cannes Classics. „Úžasná hudba i zvukový design v kombinaci s rafinovaným využitím úhlů pohledu kamery jsou hlubokou reflexí lidské duše. Kromě toho i kvalita restaurátorské práce je vysoká a vyznačuje se respektem k historicky významným stopám filmového média,“ konstatoval koordinátor klasické sekce Gérald Duchaussoy.

Ikarie se po obnovené premiéře ve Francii vrátí také do českých kin. Filmový svátek v Cannes vypukne 11. května. Do 22. května uvede celkem 49 snímků z 28 zemí. Hlavní cenu, Zlatou palmu pro nejlepší film, loni vyhrálo drama Dheepan o přistěhovalcích ze Srí Lanky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 8 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 11 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled