TGM ještě neřekl poslední slovo, až v roce 2025. Hrad vystavil jeho zapečetěný vzkaz

Výstavu Labyrintem dějin českých zemí na Pražském hradě doplnila nově obálka s posledními slovy prvního československého prezidenta. Jaký vzkaz Tomáš Garrigue Masaryk svému synovi Janu Masarykovi nadiktoval, je možné zjistit ovšem až za sedm let. Do té doby musí obálka zůstat zapečetěná.

TGM zemřel 14. září 1937 na zámku v Lánech. „Víme, že náraz mozkové mrtvice přišel v noci z 1. na 2. září a pak 5. nebo 6. září došlo k určitému vyjasnění mysli. V těch dnech Masaryk začal více mluvit a 11. září před půlnocí potom přišel nový atak mozkové mrtvice,“ lze podle Jiřího Křesťana z Národního archivu odhadnout, kdy přibližně mohl Jan Masaryk slova svého otce zapsat. 

Obálku, jejíž obsah zatím zůstává listovním tajemstvím, předal v roce 2005 právě Jiřímu Křesťanovi osobní tajemník Jana Masaryka Antonín Sum. Dopis je součástí archivu, který se Sum snažil zachránit bezprostředně po dodnes nevysvětlené smrti někdejšího československého diplomata a ministra. Měl totiž přístup do prostor, kde Jan Masaryk úřadoval a bydlel.

Následně se mu podařilo pomocí západních diplomatů dokumenty vyvézt do Skotska, kde je uschoval Lumír Soukup, tajemník Jana Masaryka během jeho britského exilu za druhé světové války. 

Záchrana písemností byla nejméně tak dramatická jako osobní příběh Antonína Suma. „V roce 1949 byl zatčen a strávil dlouhé roky v uranovém dole v Příbrami. Později byl rehabilitován a v roce 1968 stál po boku Františka Kriegla, stal se tajemníkem Ústředního výboru Národní fronty a pokoušel se zapojit do reformního procesu. Ale to netrvalo dlouho,“ přiblížil další Sumovy osudy Jiří Křesťan.

Prezidentské poselství? Rodinné tajemství?

Obálku s údajně posledními slovy TGM předal Sum Národnímu archivu rok před svou smrtí. „Řekl, že po poradě s vnučkami Tomáše Guarrigua Masaryka, Annou a Herbertou, se dohodli, že zůstane zapečetěna do doby přesně dvacet let ode dne předání,“  uvedl k okolnostem získání vzácného psaní Křesťan. Důvod pro lhůtu ale prý Masarykův tajemník přesněji neuvedl.

Archiváři danou podmínku dodržují. „Mohlo by tam být svědectví, v němž se TGM bude vracet k vývoji Československa, možná se dozvíme i nějaké kritické poznámky k tehdejší politice. Možná to bude i nějaké poselství občanům státu, který už vlastně dneska neexistuje, a možná se dozvíme nějaké rodinné tajemství,“ odhaduje Křesťan, čeho se mohla Masarykova poslední slova týkat. Veřejnost si je přečte přesně 19. září 2025.

Lámat si hlavu nad obsahem obálky mohou lidé zatím v Císařské konírně Pražského hradu až do konce výstavy, tedy do 1. července. Výstava Labyrintem českých dějin je součástí širšího projektu Založeno 1918 ke stému výročí vzniku republiky. Zaměřuje se na originály a faksimile dokumentů, které formovaly český stát od desátého do jednadvacátého století.

Obálka s posledními slovy TGM je například vystavena v sousedství návrhu o prozatímní ústavě z roku 1918 a originálu československé ústavy, schválené o dva roky později.