Karlštejn v novém: začíná rozsáhlá rekonstrukce, kastelán po 31 letech končí

2 minuty
Události: Oprava Karlštějna za 95 milionů
Zdroj: ČT24

Karlštejn dostane nové návštěvnické centrum nebo trvalé expozice. Rekonstrukcí projdou jeho inženýrské sítě i zahrady a využívat se začne suterén i sklep. To všechno se odehraje v rámci projektu Karlštejn – klenot české země, který v pondělí slavnostně zahájili památkáři a ministři. Hrad zůstane otevřený, lidé by se ale od příštího roku měli připravit na krátkodobé uzavírky. Hotovo by mělo být do roku 2022.

„Majestátní silueta hradu Karlštejn sice vyvolává pocit stability, nicméně i tento velikán trpí skrytými neduhy a vysokým návštěvnickým provozem. Proto již nestačí prováděná údržba a památka vyžaduje větší stavební zásah,“ vysvětluje důvody nutné obnovy hradu, do kterého vloni zavítalo přes 228 tisíc návštěvníků, generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková.

Asi nejvýraznější novinkou pro hosty bude nové návštěvnické centrum místo současného prodeje vstupenek u okénka. To vznikne v atraktivních pozdně gotických prostorách ve východní části hradního purkrabství. Jeho součástí bude obchod se suvenýry nebo občerstvení, které nahradí stávající dřevěný stánek na nádvoří.

V návštěvnickém centru budou i zdarma přístupné výstavy o karlštejnském vinařství a kamenických prvcích a virtuální model hradu před rekonstrukcí Josefem Mockerem z konce 19. století. Bude propojeno s terasou na střeše nových toalet vybudovaných na jižním parkánu. Lidé se budou pohybovat jen jedním směrem, a odpadnout by tak měly fronty na nádvoří.

Otevřou se i některé dosud nepoužívané přízemní, suterénní a sklepní prostory Císařského paláce, arkádového přístavku, či skalního sklepa. V nově zpřístupněném gotickém sklepení se bude promítat časosběrný snímek oprav. Renovace čeká také užitkovou zahradu na jižním parkánu a inženýrské sítě.

Opravovat se bude za provozu

V rámci realizace projektu se nepředpokládá uzavření hradu. Bude však nutné počítat s krátkodobými uzavírkami. Stávající návštěvnické okruhy nebudou stavebními pracemi přímo zasaženy, a budou tedy návštěvníkům dále přístupné.

Ředitel územní památkové správy NPÚ Dušan Michelfeit řekl, že projektová příprava už začala a se zahájením stavebních prací se počítá v příštím roce. „Jsme teď ve fázi, kdy se zpracovává projektová dokumentace pro realizaci,“ uvedl. Celá rekonstrukce přijde na 95 milionů korun. Dotace EU pokryje 85 procent nákladů.

Gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými památkami zcela výjimečné postavení. Zbudoval ho český král a římský císař Karel IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských i českých korunovačních klenotů. Stavba dospěla ke konci v roce 1365, kdy kněz vysvětil Kapli sv. Kříže ve Velké věži.

Objekt prošel po roce 1480 stavebními úpravami v pozdně gotickém slohu a následně v poslední čtvrtině 16. století renesanční přestavbou. Při poslední významné Mockerově přestavbě z konce 19. století získal hrad dnešní podobu.

V polovině 80. let 20. století se uskutečnila generální oprava střešní krytiny a fasád Velké věže. Při ní se například strop v suterénech Císařského paláce nahrazoval silničními panely. „Taková byla tehdy doba a tyto věci chceme napravit,“ řekl k tomu Michelfeit. Práce pokračovaly do počátku 90. let obnovou krytiny dalších střech. V letech 1997 až 2001 se sanovaly dřevěné stropní konstrukce paláce a obou věží.

Karlštejn přijde o dlouholetého kastelána

Novinkou na hradě bude také změna na postu kastelána. Po dlouhých letech totiž z této pozice odchází Jaromír Kubů. „Každý jednou musí skončit. Končím dobrovolně a už chci, protože tady jsem 31 let. Příští týden je mi 65 let a jsem důchodce,“ uvedl Kubů, který už deset let před kastelánstvím na Karlštejně provázel.

Ve funkci by ho měl vystřídat Lukáš Kunst, který je nyní jeho zástupcem. Je dohodnuto, že si budou agendu postupně předávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...