Fascinuje ho vesmír, nesleduje ale noční oblohu, spíše vztahy mezi tělesy na nebi. Tvorbu sochaře Vladimíra Škody rekapitulují souběžné pražské expozice v Museu Kampa a v Trojském zámku.
Sochař Vladimír Škoda to umí s hmotou i jejím odrazem skoulet
Dokonalým tělesem je pro Vladimíra Škodu koule. Stala se poznávacím znamením jeho tvorby. Stejně jako dlouhotrvající zájem o vesmír. Zabývat se jím začal už v osmdesátých letech, před tím si ale musel osvojit fyzikální zákony a zjistit, co vlastně skrývá hmota, s níž pracuje.
Experimentovat s dokonalým tvarem Škoda nikdy nepřestal. „Instinktivně jsem začal objevovat, že geometrie koule je jiná než geometrie na kusu papíru nebo na zemi. A tak jsem vyleštil kouli na zrcadlo a najednou jsem se dostal z vnitřního prostoru na vnější prostor, protože odraz není žádná hmota,“ seznamuje se svým dílem sochař.
V šedesátých letech se nedostal na vysokou školu v Praze. Odjel proto studovat sochařství do Francie, kde žije dodnes. Škodova díla jsou zastoupena v mnoha muzeích, včetně pařížského Centre Pompidou a Národní galerie v Praze.
Do začátku června je možné jeho Mysterium Cosmograficum vidět v Museu Kampa. Od konce března do začátku listopadu pak na výstavě s názvem Harmonices Mundi v Trojském zámku.