Uválený baloňák a ještě jedna otázka. Poručík Columbo slaví padesátku

Uválený baloňák, umolousaný zbytek doutníku, malý zápisník a nekonečné množství zdánlivě přihlouplých otázek. Na první pohled neschopný chlapík. Přesto je poručík Columbo sedmou nejlepší televizní postavou všech dob, alespoň podle prestižního amerického časopisu TV Guide. První epizoda veleúspěšného seriálu byla odvysílána 20. února 1968, tedy přesně před 50 lety.

Když dorazí v rozpadajícím se kabrioletu na místo činu, nikoho ani nenapadne, že by tenhle roztržitý chlapík v pomačkaném baloňáku a ošuntělých polobotkách mohl vyřešit vraždu. První dojem však klame. Ve skutečnosti je mistrem svého oboru. A seriál, kterému dominuje, převrátil na hlavu celý žánr detektivních zápletek.

Detektivka naruby

„Na tomhle seriálu je nejzajímavější, že převrátil schéma detektivek. Na začátku každé epizody se dozvíme, kdo a jak spáchal zločin. A jde v podstatě jenom o to mu to dokázat,“ upozorňuje dramaturg České televize Michael Málek, který byl hostem Studia 6.

Nahrávám video

Divák sice zná vraha od samého začátku, pro kávu by si ale raději odskakovat neměl. Jinak by mu mohla uniknout ona zásadní maličkost, na níž Columbo nakonec usvědčí i pachatele s vysoce nadprůměrným IQ. Vtip seriálu dodává i fakt, že Columbo, který působí jako úplně obyčejný člověk, se většinou dostává do křížku se zástupci společenské smetánky.

Ve vrahovi často zpočátku podporuje jeho dojem, že je nepolapitelný, a občas ho dokonce nechá „pomáhat“ mu s případem. Jenomže jde jen o další z jeho psychologických kousků, jako když například při napjaté konverzační situaci najednou odvrátí pozornost na něco úplně jiného anebo se vzápětí po odchodu vrátí se slovy: „ A ještě jedna věc…“

Frank, anebo Philip

Roli skromného poručíka, který nenosí zbraň a rád přizná nějaký svůj nedostatek, nezapomenutelným způsobem ztvárnil americký herec Peter Falk (1927 až 2011). Právě on vdechl poručíkovi Columbovi onu osobitou tvář, i když po letech přiznával: „Mám se od něj ještě hodně co učit“.

Peter Falk
Zdroj: ČT24

V roli, za kterou dostal čtyři ceny Emmy, se oblékal do vlastních šatů, včetně slavného pláště, který si koupil v roce 1958 a údajně mu pro natáčení vydržel až do roku 1989. Falk také vybral z filmových studií Peugeot 403, v němž brázdí losangelské ulice, a vymyslel mnoho „columbismů“, třeba zmatené hledání předmětu doličného po kapsách či půjčování tužky.

Kromě jiných charakteristik Columbovi vtiskl typický nepřítomný pohled, který byl ovšem způsoben tím, že Falk měl místo jednoho oka skleněnou náhradu. O vlastní oko ho totiž v dětském věku připravila rakovina.

Zatímco okolnosti nápaditých mordů se v seriálu objasní, záhadou dodnes zůstává paní Columbová, o níž se snad v každém díle mluví, ale nikdo ji nikdy neviděl. Přes nesouhlas tvůrců původního seriálu se sice v roce 1979 na obrazovkách objevila série nazvaná Paní Columbová, ale nebyla příliš úspěšná a skončila už po 13 dílech.

Nejasnosti panovaly i kolem křestního jména poručíka, jehož celé jméno v seriálu nikdy nepadne. Podle jeho tvůrců se detektiv s italskými předky jmenuje Philip, jak ho nazvala i reklamní kampaň automobilky Peugeot. Podle služebního průkazu se ale Columbo jmenuje Frank.

Petr Falk byl až třetí volba

Postava detektiva Columba se poprvé objevila dokonce už v roce 1960 v televizní sérii The Chevy Mystery Show v epizodě Enough Rope, kde ho hrál Bert Freed. „Jediná společná věc s pozdějším Columbem byl doutník. Baloňák tam tehdy ještě nebyl,“ upozorňuje dramaturg Michael Málek.

  • zmačkaný nezničitelný baloňák
  • doutník, který Columbo odklepává zásadně na koberec
  • pes, baset jménem Pes
  • kára na odpis (Peugeot 403)
  • záhadná manželka, kterou nikdo neviděl, ale Columbo o ní pořád mluví
  • neznámé křestní jméno (snad Frank nebo Philip)

Autoři předlohy Richard Levinson a William Link, kteří stojí mimo jiné také za oblíbeným seriálem „To je vražda, napsala“, se při vytváření postavy potrhlého inspektora podle svých slov částečně inspirovali detektivy Porfirijem Petrovičem z Dostojevského románu Zločin a trest a Otcem Brownem od Gilberta Keitha Chestertona.

V roce 1962 se první televizní epizoda dočkala divadelního zpracování pod názvem Prescription: Murder neboli česky Vražda na předpis, v němž výkon herce Thomase Mitchella přesvědčil tvůrce, aby z Columba udělali nikoli vedlejší, ale hlavní roli. Zfilmování této hry o šest let později se už Mitchell nedožil, takže volba nakonec, po odmítnutí od Lee J. Cobba a Binga Crosbyho, padla na tehdy 41letého Falka.

Seznámení se Spilbergem

Vysoká popularita druhého příběhu si v roce 1971 vynutila formu seriálu, který se rozběhl ten rok na podzim epizodou v režii Stevena Spielberga.

„Epizoda, kterou režíroval Steven Spielberg (Vražda podle knihy), je v rámci celého seriálu hodnocena velmi vysoko. Jinak to byla epizoda, která se objevila v naší televizi už v roce 1975, takže to bylo naše první seznámení se Spielbergem, ještě dávno před Čelistmi, i když jsme asi ještě netušili, s kým se seznamujeme,“ upozorňuje Michael Málek.

  • Česká televize v současnosti seriál Columbo reprízuje. Program a další podrobnosti najdete zde.

Televize NBC vysílala Columbovy příběhy od roku 1971 sedm let. Po přestávce dlouhé 11 let se obnovený seriál vrátil na obrazovku v letech 1989 až 2003 a jejich produkce se zhostil sám Peter Falk. Režie jednotlivých dílů, kterých dohromady vzniklo 69, se ujaly nejrůznější osobnosti, kromě Spielbergra a samotného Falka třeba Jonathan Demme.

V seriálu si zahrály rozmanité celebrity, namátkou hudebník Johnny Cash či herečka Faye Dunawayová. V šesti epizodách se objevila v různých rolích i Falkova skutečná manželka Shera Daneseová. K oblibě seriálu v českém prostředí přispěl i povedený dabing. Columba nejprve namluvil herec Petr Haničinec, novější díly pak Dalimil Klapka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 17 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
včera v 06:29

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...