Percy Jackson: Moře nestvůr a blábolivého mlžení o řecké mytologii

„Zlou sílu skolí čepel klatá,“ tvrdí proroctví, což sice zní hezky archaicky, ale prase (natož pak polobůh Percy) aby se vyznalo v tom, co se tím vlastně myslí. K čemu je proroctví, když mu člověk nerozumí, a k čemu je být skorobohem, když je to jen napůl? Před třemi roky musel Percy, za vydatného přispění Chrise Columbuse, najít Diovu magickou, blesky ukrývající hůl, z jejíž krádeže byl obviněn. Tentokrát je třeba, aby z Moře nestvůr vylovil zlaté rouno, jinak z tábora polobohů a sídla bohů Olympu zbude jen kůlnička na dříví. Možná si říkáte, žádná škoda, alespoň už teen fantasy nebude dál úchylně mrvit staré, dobré mýty.

Už je to tak! Řecko je v krizi, a tak si jeho bohové vybrali novou destinaci. Po emzácích, upírech, vlkodlacích a úchylech, kteří se ohánějí motorovou pilou, se totiž Spojené státy americké staly zaslíbenou zemí i pro olympské bohy a polokrevníky, kteří vyšli z jejich stáje (rozuměj kopulace s jiným nežli božským druhem). Zdá se, že třeba takový Poseidon může kopulovat s čímkoli – třeba se škeblí, krabičkou sardinek nebo telefonním seznamem – a jeho trojzubec je jako dělaný pro plození polobohů. Vrzne si s lidskou buchtou a je z toho kabrňák Percy, omočí si s mořskou nymfou a na světě je (jen genetičtí inženýři vědí proč) jednooký Kyklopek Tyson.

No a tihle dva bráchové se sešli ve výcvikovém táboře polobohů zrovna ve chvíli, kdy zamindrákovaný hajzl Luke zásadně mrví kempovou polobožskou idylu. Ochranná brána se prohýbá pod drtivými nárazy a pak je prolomena a na scénu se vřítí mechanický kolchidský býk, který sem nepřidusal až ze vzdálené Gruzie (jak by napovídal jeho název), ale jehož jakoby sem pomstychtivý parchant Luke dovlekl přímo ze stájí ILM a Digital Domain (které jsou podepsány pod triky v Transformers). A je tu první digitální akce, která je tu nejen proto, aby bylo hned od začátku jasné, že Luke se nezměnil, nevyměkl a je možná ještě nebezpečnější úchyl, než jsme čekali, ale také proto, aby mohl Tyson provést pár účinných kyklopích chvatů, předvést, že se od nějaké krávy nenechá usmažit, protože je ohnivzdorný, a snáze se tak v novém kolektivu asimiloval.

Aby bylo možné do Lukova ďábelského plánu hodit účinně vidle, je třeba najít kouzelné zlaté rouno, které dokáže oživit mrtvé. A tak po něm pase i šíbr Luke, jenž by rád znovu postavil na nohy Titána Kronose, aby si vyrovnal účet s olympskou elitou, která ho kdysi odstavila. Na rozdíl od dezorientovaných argonautů, kteří po něm kdysi pásli v již zmiňované Kolchidě, polobožští teenageři dobře vědí, že správná trasa ke zlatému rounu vede přes Washington D. C. až do tajemných vod bermudského trojúhelníku, který se správně jmenuje Moře nestvůr. A tak to tam natáhnou, aby cestou zachránili i uneseného kámoše satyra Grovera, který je tam nucen žít v neformálním manželském svazku s jedním smrdutým a zřejmě i extrémně stydlivým Kyklopem, který ještě stále nezjistil, že není žena, ale kozel. Je zřejmé, že se bude hrát o hodně, a to se stejně cinknutými kartami jako v jedničce.

Jenomže tentokrát už víte, do čeho dobrovolně jdete, takže vás prznění antických mýtů (které je místy tak nestydaté, že by mohlo být klidně mládeži nepřístupné - ale kdo by na něco takového pak chodil) tentokrát už tolik nezaskočí. Percy Jackson se na nás polobožsky - a nevím, proč se mi zdá, že i trochu omluvně - tlemí, rozkročen někde mezi Harry Potterem, Soubojem Titánů a Malým Bobšem (který to také neměl lehké).

Debilní slepenec, snaživě dokazující, že teenageři už mají právo nosit dlouhé kalhoty, je natočen podle knižní série Ricka Riordana, jenž už nechtěl jen učit řeckou mytologie na střední škole, a tak napsal knižní sérii Percy Jackson a Olympané a stal se úspěšným spisovatelem. Vzhledem k tomu, že je to pětidílná nakládačka, čeká nás na filmovém plátně možná ještě Percy Jackson a Prokletí Titánů, Bitva o labyrint a Poslední z bohů. A je třeba jen tiše doufat, že na ekranizaci série o egyptských bozích, kterou si dal Riordan jako nášup, snad nedojde.

Tak, jako se Rick moc nemazal s antickou mytologii, nemazal se Marc Guggenheim se scénářem, který je blbý, prázdný, nelogický a tak poplatný, věřím, že ujeté představě o teenagerovském vidění světa, že by to mohlo vnímavější příslušníky této divácké kategorie, na kterou se tu bezuzdně cílí, snad i urážet. Nefunguje tu dramatičnost příběhu, nefunguje tu (byť z palce u nohy vycucaná) mytologie, nefungují dětinské dialogy, ploché charaktery a ničím nenaplněné emoce, které jsou tak cudné, že jsou téměř neviditelné.

  • Percy Jackson: Moře nestvůr zdroj: CinemArt
  • Percy Jackson: Moře nestvůr zdroj: CinemArt

Rodilý Berlíňan, režisér Thor Freudenthal (Hotel pro psy) nemá na svém režijním kontě zatím žádné oslnivé pecky a k slušně profinancovanému blockbusteru pro teenagery (po němž se kvalitativní stav tohoto účtu nijak nezmění) přišel jako jednooký Kyklop ke Groverovi, jehož by už dávno sežral, kdyby věděl, kým ve skutečnosti je. Blbý scénář bez reptání vzal a disciplinovaně natočil, včetně slaboduchých promluv typu „Nikdy jsem mu neřekl brácho“ nebo „Svůj osud a život si každý připravuje sám“.

Nad průměr se lehce vymykají jen tři šedé čarodějnické ségry, které suverénně řídí omlácený taxík Checker z roku 1982, přestože mají na půjčování dohromady jen jedno oko, ostrov s omšelým zábavním parkem, který má slibnou atmosféru, ale nevyužitý potenciál, a spektakulární trik, v němž se žraločí ploutve promění v ohyzdný hřbet nenažrané Charybdy, kterou podle dobových pramenů nehledejte v Messinské úžině u Sicílie, ale v bermudském trojúhelníku, kde její bezedný chřtán pohltí vše, co se přiblíží (konečně víme, kam se všechno, co v této hladové enklávě zmizelo, podělo). A také si opravte dobové prameny neboť kromě argonautů a Odyssea dokázal intimní kontakt s ní přežít i Percy Jaskson a jeho parta.

Ostatní CGI vychytávky (zejména kolchidský býk, Poseidonův mořský kůň, oživení a vykoštění Kronose a rozpůlení čarodějnického taxíku) vás sice nepoloží na záda, ale alespoň víte, za co se (včetně zbytečně konvertovaného 3D) utratila většina rozpočtu. Fakt, že český dabing tomu všemu nijak zvlášť nepomáhá, ba právě naopak, už asi nikoho nijak zvlášť nepřekvapí.

Logan Lerman, který se jako syn Mela Gibsona dal překvapivě na herectví, je v titulní roli stejně nezáživný, unylý a nezajímavý jako v jedničce a ostatní polobozi jdou v tomto smyslu snaživě v jeho stopách. Nikdo z nich vás extra nebere, nikdo z nich vám nijak zvlášť nechybí, když zmizí ze scény, což se pohříchu stává často, neboť jejich výskyt v příběhu a na filmovém plátně je docela chaotický a voluntaristický. Abych nezapomněl, v Moři nestvůr o nestvůru (kromě zakotvené Charybdy) nenarazíš, což činí jeho název i název filmu poněkud problematickým.

Před třemi lety Percy Jackson vstoupil na filmové plátno a vzhledem k počtu dosud ekranizací nedotčených Riordanových literárních předloh se zdá, že z něj jen tak nesleze. Nechtěně směšnou a směšně vážně se beroucí ptákovinu zřejmě její cílovka udrží ve hře, neboť jí dává, co její jest. Zabránit by tomu mohl snad jen likvidátor hmoty od Herma – ale kde ho vzít a nevstoupit přitom do děje?

PERCY JACKSON: MOŘE NESTVŮR / PERCY JACKSON: SEA OF MONSTERS. USA 2013, 108 min., český dabing, přístupný, 2D+3D. Režie: Thor Freudenthal. Scénář: Marc Guggenheim (podle literární předlohy Ricka Riordana). Kamera: Shelly Johnson. Hudba: Andrew Lockington. Hrají: Logan Lerman (Percy Jackson), Brandon T. Jackson (Grover Underwood), Jake Abel (Luke Castellan), Nathan Fillion (Hermes), Leven Rambinová (Clarisse), Douglas Smith (Tyson), Alexandra Daddariová (Annabeth), Antony Head (Chiron), Stanley Tucci (Mr. D). V kinech od 15. srpna 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...