Národní galerie v Praze představila program na příští rok. Zaměří se nejen na sté výročí založení Československé republiky, ale také na silné umělkyně. Z českých umělců připomene Františka Kupku a Jiřího Koláře.
V tomto roce byla jedním z hlavních lákadel Národní galerie instalace Zákon cesty od čínského aktivisty a umělce Aj Wej-weje. Ve dvoraně Veletržního paláce ji nahradí rozměrné snové dílo německé umělkyně Kathariny Grosse.
Německé sny a pravda v Československu
„Její práce se pohybují na pomezí klasického malířství, street artu a graffiti. Pracuje se spreji a se spreji vytváří i projekt pro Velkou dvoranu. Její život a kreativita ale nedovedou být sevřeny do prostoru, byť tak obrovského, její intervence proto bude pokračovat i za zdi Veletržního paláce,“ prozradil generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
Hlavními nositelkami výstavního programu příštího roku jsou podle něho ženy. Vedle Kathariny Grosse také nedávno zesnulá rakouská umělkyně Maria Lassnig.
„Právem je zařazována k nejpozoruhodnějším malířským osobnostem současné světové scény. V posledních letech měla velmi zajímavé výstavy po celém světě – od Anglie po Francii. V Národní galerii budeme prezentovat možná nejširší rozsah její tvorby,“ doplnil Fajt.
Hned tři patra ve Veletržním paláci budou patřit projektům, odkazujícím ke stému výročí založení samostatného Československa. Expozice Pravda vítězí(vá) se zaměří na nejdůležitější okamžiky v českých dějinách, a to od období bitvy na Bílé hoře. Druhé patro zaplní poválečné umění od konce druhé světové války až do roku 1989.
Třetí patro se vrátí do časů první republiky, tedy let 1918 až 1938. „Půjde o pokus rekonstrukce umělecké topografie tehdejšího Československa. Budeme se zamýšlet nad jednotlivými uměleckými centry ve snaze rekonstruovat tehdejší umělecký život,“ upřesnil Fajt.
Kupka, Kolář a čeští umělci v Bretani
V paláci Kinských na Staroměstském náměstí pak připomene výstava děl Jiřího Koláře další významný osmičkový rok – 1968. „Soustředíme se na Kolářovu politicky angažovanou tvorbu, která právě v padesátých, šedesátých letech velice silným způsobem ovlivňovala jeho výtvarnou práci,“ podotýká ředitel NG.
Dvě výstavy odkážou na provázanost českého a francouzského uměleckého prostoru: retrospektiva Františka Kupky ve Valdštejnské jízdárně a projekt s názvem Čeští umělci v Bretani, který se na podzim představí v paláci Kinských.
Národní galerie také nadále pokračuje v otevírání se veřejnosti. Už v květnu ožijí zahrady Anežského kláštera programem Anežka LIVE. Tentokrát se zaměří na zpřístupnění umění osobám z vyloučených lokalit nebo se zdravotním handicapem. Výstavní sezonu pak v únoru zahájí tradiční Grand Opening ve Veletržním paláci.
