Už deset hrdinek vrcholného díla českého vesnického realismu z pera Aloise a Viléma Mrštíkových se procházelo po jevištích Národního divadla. Tou jedenáctou Maryšou se ve čtvrtek večer stane Pavla Beretová. Jako nechtěný Vávra se představí David Prachař.
Národní divadlo našlo jedenáctou Maryšu. Je to vzpurná punkerka
Národní divadlo našlo jedenáctou Maryšu (zdroj: ČT24)
Příběh nerovnosti vztahů, ve kterém titulní postava otráví svého muže, vypráví režisér Jan Mikulášek zcela současným jazykem. „Zbavili jsme se toho klasického folkloru, protože nám přijde konejšivý, a my jsme chtěli, aby naše inscenace byla jakákoliv, ale hlavně ne konejšivá,“ říká Mikulášek, který svou Maryšu uvede v historické budově.
„Více než sentimentální vzpomínkou na zašlé časy, kdy poctiví a pracovití lidé nosili krásné kroje a zpívali krásné a starobylé písně, je pro nás Maryša kritickou zprávou o neutěšeném stavu mezilidských vztahů. Místo porozumění a ohleduplnosti vidíme jen sobectví, omezenost a nenávist,“ uvažuje dále režisér.
V hledišti patrně nebude mnoho diváků, kteří by nevěděli, jak příběh dívky provdané proti její vůli a dohnané k zoufalému činu skončí. „Naštěstí existují příběhy, které stojí za to vyprávět znovu a znovu,“ připomíná mluvčí činohry Kateřina Ondroušková.
Do Národního zadním vchodem
Dnes nezpochybnitelná součást nejužšího kánonu naší dramatiky vstoupila do Národního divadla takříkajíc zadním vchodem, když jí tehdejší dramaturgie Ladislava Stroupežnického přiřkla roku 1894 premiéru v rámci odpoledních lidových představení.
Slavný příběh v Národním ožil během posledních 123 let ve více než pěti stech reprízách. Maryša režiséra Zdeňka Štěpánka z roku 1956 se hrála úctyhodných 132 večerů, ta poslední v režii Jana Antonína Pitínského měla 88 repríz. Zatím naposled ztvárnily Maryšu v Pitínského inscenaci z roku 1999 alternující Jaromíra Mílová a Zuzana Stivínová.
David Prachař a Pavla Beretová
„Třináct let po derniéře poslední Maryši se pouštíme do dalšího výkladu. V Pavle Beretové jsme našli ideální představitelku vzpurné dcery, v Matyáši Řezníčkovi furiantského Francka. Máme skvělé rodiče, které nezlomí žádné dívčí slzy, Taťjanu Medveckou a Vladimíra Javorského, a toho nejlepšího Vávru v osobě Davida Prachaře,“ uvedla dramaturgyně Marta Ljubková.
Pavla Beretová svou Maryšu pojala coby rebelku. „Nenechala se zatáhnout do těch osidel, do kterých ji celé okolí tlačí, takže nám vyšlo, že to je taková divoká, rebelující holka, možná se dá říct punkerka.“ Dvě premiéry nové inscenace se konají 23. a 24. listopadu.