Nový cyklus ČT24 mapuje 60 let zpravodajství a publicistiky

Praha - V roce 1953 začalo na našem území televizní vysílání. Šedesátiletá historie obsahuje mnoho zajímavých událostí, které dokumentují nejen vývoj společnosti, ale i způsob jejich zaznamenávání. ČT24 na nedělní večery připravila nový publicistický cyklus s názvem „Pozor vysíláme!“, který mapuje historii Československé a později České televize prostřednictvím zpravodajské kamery.

Autoři cyklu prošli 39 tisíc dobových reportáží, které po svém odvysílání až do dnešních dnů ležely zapomenuty na filmových pásech pouze v archivu. „Až do konce sedmdesátých let se zpravodajské relace jako celek nearchivovaly. Po odvysílání se jednotlivé reportáže uložily do archivu a nikdo je již nikdy neviděl. Zajímavé nejsou jenom jejich témata, ale i způsob zaznamenání,“ uvedl autor námětu a spoluautor scénářů, dramaturg ČT24 Petr Buchta.

Aby bylo možné s takovým materiálem diváky seznámit, musely vybrané reportáže projít procesem restaurace. „Je to fond, který je poměrně obtížně dostupný, protože jsou to materiály na filmech, tzn. na technologii dnes již nepoužitelné a je docela složité je převádět do digitální podoby, což trvá i několik týdnů,“ upozornil Jiří Vondráček, šéfredaktor publicistiky ČT24.

Relace Počasí v cyklu Pozor vysíláme
Zdroj: ČT24

Tvůrci jednotlivé kousky tematicky roztřídili a pak z nich vytvořili půlhodinový celek, který moderátor cyklu zasazuje do dobového kontextu, neboť mnohé z nich komentář skutečně potřebují. Nejenom z důvodu obsahu, ale i pro formu, kterou byly reportáže zaznamenány. Tehdejší zpravodajská relace totiž vypadala tak, že jednotlivé natočené příspěvky byly němé, nanejvýše podkreslené hudbou a televizní moderátor k nim ve studiu četl komentář.

„Naší ambicí bylo zasadit jednotlivé reportáže do dobového kontextu, většinou jde totiž o věci, které jsou zásadně poznamenány nejenom dobou, ale i tehdejší ideologií a tím, jakým způsobem vznikaly,“ doplnil Vondráček. Celek je pak obohacen o dotáčky aktuálních věcí či rozhovory s pamětníky.

„Při sledování toho pořadu si uvědomuji mnoho věcí, především, že jsem byl taky mladý a krásný, ale hlavně je zde důležitá časová osa, která jasně, přehledně ukazuje, jak jsme žili a jak jsme se s tím popasovali a pak je tu rovina, která ukazuje, odkud a kam se ČT posunula. Oceňuji, jak si kolegové vyhráli s vizuální stránkou, jejímž prostřednictvím posun od dřívějších dob po současnost dobře a plasticky vynikne,“ komentoval výsledek Přemysl Čech.

Luboš Štrougal v pořadu Pozor vysíláme
Zdroj: ČT24

V neděli 17. března ve 20:30 bude vysílán 1. díl „Jak to všechno začalo“ - ukazuje, jak se zpravodajství vyvíjelo a jak vypadalo po technické i obsahové stránce. Divácky atraktivní jistě bude díl následující Souboj s počasím, který mapuje, jak zpravodajství v průběhu šedesáti let pracovalo s tímto obsahem. Další témata pak ukazují například tehdejší přístup k východnímu a západnímu Německu až do doby jejich sjednocení nebo přítomnost vojsk Varšavské smlouvy, jeden z dílů „Dobové fenomény a omyly“ je věnován věcem, které se v určité době propagovaly, jako např. výstavba paneláků, masivní meliorace apod., později se však ukázalo, že ne vše bylo úplně v pořádku. Následující díly přinášejí i informace o tom, jak se zpravodajsky zobrazovaly zahraniční události.

„Snažili jsme se vytvořit poutavý i poučný cyklus, při zachování co největší míry autenticity. Ale jednu zásadní změnu jsme museli udělat. V té době totiž čas hrál jinou roli a dneska už by reportáže, které trvají třeba i čtyři minuty, nikdo neukoukal. Záběry jsou nekonečně dlouhé a prakticky se tam ani nemluví. Museli jsme tudíž udělat rychlejší sestřihy a reportáže zkrátit,“ uzavřel Petr Buchta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...