Nový cyklus ČT24 mapuje 60 let zpravodajství a publicistiky

Praha - V roce 1953 začalo na našem území televizní vysílání. Šedesátiletá historie obsahuje mnoho zajímavých událostí, které dokumentují nejen vývoj společnosti, ale i způsob jejich zaznamenávání. ČT24 na nedělní večery připravila nový publicistický cyklus s názvem „Pozor vysíláme!“, který mapuje historii Československé a později České televize prostřednictvím zpravodajské kamery.

Autoři cyklu prošli 39 tisíc dobových reportáží, které po svém odvysílání až do dnešních dnů ležely zapomenuty na filmových pásech pouze v archivu. „Až do konce sedmdesátých let se zpravodajské relace jako celek nearchivovaly. Po odvysílání se jednotlivé reportáže uložily do archivu a nikdo je již nikdy neviděl. Zajímavé nejsou jenom jejich témata, ale i způsob zaznamenání,“ uvedl autor námětu a spoluautor scénářů, dramaturg ČT24 Petr Buchta.

Aby bylo možné s takovým materiálem diváky seznámit, musely vybrané reportáže projít procesem restaurace. „Je to fond, který je poměrně obtížně dostupný, protože jsou to materiály na filmech, tzn. na technologii dnes již nepoužitelné a je docela složité je převádět do digitální podoby, což trvá i několik týdnů,“ upozornil Jiří Vondráček, šéfredaktor publicistiky ČT24.

Relace Počasí v cyklu Pozor vysíláme
Zdroj: ČT24

Tvůrci jednotlivé kousky tematicky roztřídili a pak z nich vytvořili půlhodinový celek, který moderátor cyklu zasazuje do dobového kontextu, neboť mnohé z nich komentář skutečně potřebují. Nejenom z důvodu obsahu, ale i pro formu, kterou byly reportáže zaznamenány. Tehdejší zpravodajská relace totiž vypadala tak, že jednotlivé natočené příspěvky byly němé, nanejvýše podkreslené hudbou a televizní moderátor k nim ve studiu četl komentář.

„Naší ambicí bylo zasadit jednotlivé reportáže do dobového kontextu, většinou jde totiž o věci, které jsou zásadně poznamenány nejenom dobou, ale i tehdejší ideologií a tím, jakým způsobem vznikaly,“ doplnil Vondráček. Celek je pak obohacen o dotáčky aktuálních věcí či rozhovory s pamětníky.

„Při sledování toho pořadu si uvědomuji mnoho věcí, především, že jsem byl taky mladý a krásný, ale hlavně je zde důležitá časová osa, která jasně, přehledně ukazuje, jak jsme žili a jak jsme se s tím popasovali a pak je tu rovina, která ukazuje, odkud a kam se ČT posunula. Oceňuji, jak si kolegové vyhráli s vizuální stránkou, jejímž prostřednictvím posun od dřívějších dob po současnost dobře a plasticky vynikne,“ komentoval výsledek Přemysl Čech.

Luboš Štrougal v pořadu Pozor vysíláme
Zdroj: ČT24

V neděli 17. března ve 20:30 bude vysílán 1. díl „Jak to všechno začalo“ - ukazuje, jak se zpravodajství vyvíjelo a jak vypadalo po technické i obsahové stránce. Divácky atraktivní jistě bude díl následující Souboj s počasím, který mapuje, jak zpravodajství v průběhu šedesáti let pracovalo s tímto obsahem. Další témata pak ukazují například tehdejší přístup k východnímu a západnímu Německu až do doby jejich sjednocení nebo přítomnost vojsk Varšavské smlouvy, jeden z dílů „Dobové fenomény a omyly“ je věnován věcem, které se v určité době propagovaly, jako např. výstavba paneláků, masivní meliorace apod., později se však ukázalo, že ne vše bylo úplně v pořádku. Následující díly přinášejí i informace o tom, jak se zpravodajsky zobrazovaly zahraniční události.

„Snažili jsme se vytvořit poutavý i poučný cyklus, při zachování co největší míry autenticity. Ale jednu zásadní změnu jsme museli udělat. V té době totiž čas hrál jinou roli a dneska už by reportáže, které trvají třeba i čtyři minuty, nikdo neukoukal. Záběry jsou nekonečně dlouhé a prakticky se tam ani nemluví. Museli jsme tudíž udělat rychlejší sestřihy a reportáže zkrátit,“ uzavřel Petr Buchta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 5 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 10 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...