Co je a není veřejné? Umělec tvořící pod jménem Epos 257 ve svých dílech zkoumá hranice naší svobody. Jeho zásahy do veřejného prostoru jsou často na hraně, někdy i za hranou zákona. Nyní se poprvé představuje v Národní galerii s projektem nazvaným Retroreflexe. Hlavním dílem jsou odcizené dopravní značky.
Umělec, který své pravé jméno i tvář tají, v minulosti například jako gesto proti reklamě a vizuálnímu smogu ostřeloval barvou billboardy. Před prezidentskou volbou do reklamních ploch rovnou řezal - komentoval tak vyprázdněné slogany politických kampaní.
Před sedmi lety oplotil na Palackého náměstí 50 metrů čtverečních. Vybral si údajně nejsvobodnější místo v zemi, kde se mohou konat veřejná shromáždění bez ohlášení, aby upozornil, že nejsme až tak svobodní, jak si možná myslíme. Na nesmyslné oplocení nereagovali ani kolemjdoucí ani úředníci, dokud Epos úřady sám neupozornil.
Co značí značky?
Jeho nejnovější projekt zacílil na dopravní značky. Originály vyměnil v pražských ulicích za kopie a z původních značek vytvořil obraz. „Pro mě na tom bylo důležité zkoumání městské krajiny samo o sobě, to byl prvotní impuls, proč toto dílo vzniklo,“ vysvětlil.
Klíčové dílo - mozaika Prahy vytvořená z původních značek - ale v Národní galerii není. Epos ji umístil na fasádu jednoho smíchovského domu. Sestavená je z 256 značek, 257 tvoří výsledné dílo, tento počet je prý ale náhoda. Číslo 257 v umělcově pseudonymu odkazuje k bývalému paragrafu trestního zákona o poškozování cizí věci.
„Vzešel jsem z veřejného prostoru, moje tvorba začala na ulici s graffiti,“ popisuje svou uměleckou cestu. „Postupem času jsem začal vystavovat. Zajímá mě konfrontace živelnosti pouličního a institucionálního pojetí umění.“
Výstava Retroreflexe je paralelou k Eposovým výpravám městem. Název odkazuje k odrazivým vlastnostem materiálu značek i k jeho tvorbě. Vstup na výstavu ve Veletržním paláci se neplatí, ale směňuje. Jakou bankovku vydá, takovou - stejné hodnoty, ale nedávno vydanou - dostane zpátky. Výměnou připomínající praní peněz se každý z návštěvníků stává součástí Eposova díla.
