Recenze: Kráska Emma Watsonová učí zvíře milovat. Disney to zase zvládl

Kráska je v nesnázích a zvíře má naději. Starofrancouzská pohádka opět ožívá na filmovém plátně, kam se nesmazatelně zapsala oscarovým animákem od Kirka Wiseho a Garyho Trousdala z roku 1991. Nazrál čas, aby se u Disneyho odvážně rozhodli, že do toho půjdou znovu. A znovu to dali, i když na svoji animovanou kultovku nedosáhli.

Pokaždé se prostě nemůžete vznést až ke hvězdám a někdy úplně stačí „jen“ důstojně brázdit filmovým nebem, vézt se na vlně, kterou vzedmuli jiní, odvést poctivé řemeslo, inteligentně bavit a vtipně připomínat pravdy, jež sice všichni známe, ale přesto na ně zapomínáme.

A tak znovu ožívá sólo pro krásku, zvíře a dvacet tisíc digitálních rampouchů, které je natočeno jako pocta klasickému hollywoodskému animáku, muzikálu a základním lidským hodnotám, které sice nejsou až tolik cool, ale pořád pro nás hodně znamenají.

Tahle látka již byla zpracována jako dětská kniha, divadelní hra, televizní seriál nebo klasická opera. Ve filmové transkripci je pak, kromě zmíněné animované pecky, ještě známý přepis režiséra Jeana Cocteaua z roku 1946, ve kterém se ze sršaté srsti kletbou postiženého zvířete jako bonus pro krásku i filmové diváky vyloupl princ Jean Marais.

Nyní jsou hrdinové zpět, aby nám odvyprávěli, odehráli, odzpívali a odtančili tenhle věčný příběh znovu. A přestože většina z nás důvěrně zná jeho průběh i pointu, budeme držet palce emancipované krásce Emmě Watsonové, aby naučila zvíře Dana Stevense, jaké je to milovat a být milován. Tahle zápletka přece nikdy úplně nezevšední.

Ocitáme se ve Francii, někdy v polovině osmnáctého století, ve fiktivním městečku Villeneuve. Dívka Belle to nemá jednoduché, protože ji tu mají sice za hezkou, ale divnou a jede tu po ní místní alfa samec Gaston, kterému rozhodně nemíní dát, což jenom eskaluje jeho machistické instinkty lovce, jenž neloví slepice ale labutě. Prostě maloměsto, jak říká její táta, který věří, že jsou tu v bezpečí, což je však zásadní omyl. Ve chvíli, kdy pro ni na nesprávném místě utrhne růži, vytočí zakleté monstrum, pro nějž je tahle kytka osudová a nedotknutelná.

Milovat a být milován

To je, oč tu běží, chce se mi říci s klasikem a režisér a scenárista Bill Condon (Twilight sága) o tom umí vyprávět. Naplno tuhle story rozehrává ve chvíli, kdy do zámku, kde melancholicky hnípá prokleté zvíře a zakleté věci, jako je svícen, hodiny nebo čajová konvice, si spolu rády pokecají, přichází dívka, která možná prolomí kletbu a všechny vysvobodí.

Condon točí tuhle látku s evidentním respektem ke slavné animované předloze, jako by si dal za úkol, že se bude maximálně držet jejích kontur a „pouze“ ji rozpohybuje v reálu. Navíc propracovává background hlavních figur tak, aby jejich motivace a vztahy byly věrohodnější, což ho stojí přebouchlou stopáž, v níž je ovšem na co se dívat. Kameraman Tobias Schliessler už má s Condonem natrénováno a to, co odvádí ve vizuálu ledové země, kde se potulují divoké vlčí smečky, nebo při snímání elegantní choreografie tanečních čísel, je takřka bezchybné.

Titulní part krásky byl svěřen jedné z velkých hvězd Harryho Pottera Emmě Watsonové, která hraje ve stylu: všechno může jít do kopru, jen láska zůstává. K potěše každého feministického oka je tahle dívka tvrdší než lehce vyměklé zvíře vlažnějšího Dana Stevense, jež má bobky z toho, že do jejího světa nepatří, a až na jedno brutální zařvání působí jako vylínaná obluda pošetile a marně doufající v její přízeň.

To Luke Evans je v roli Gastona pořádný vidlácký buran, který se s tím nemaže a jehož libido i ego jsou permanentně ztopořené, zatímco jeho věrný kámoš Josh Gad alias Le Fou vnáší do pohádky údajnou gay linku, kvůli níž se v Rusku uvažovalo o zákazu promítání. Fakt jsem dával bacha, ale nevšiml jsem si, že by disneyovka takhle brutálně inovovala, ale jako marketingový tah to funguje, protože budí zvědavost. Abychom ocenili šťastný konec, musí nejdřív všichni sympatičtí téměř natáhnout brka, hraje jim k tomu úžasné trio Menken, Ashman a Rice a k vidění jsou tu i takové herecké ikony, jako je Kevin Kline nebo Emma Thompsonová.

Jak opadávají poslední plátky růže života, blíží se chvíle, kdy láska, dobro a naděje zase jednou zvítězí. Ledová země roztaje, zámek se dá zázračně do pucu, všichni si zatrsají a my půjdeme šťastně domů, protože jsme dostali, co jsme chtěli. A navíc si neseme zaprvé poznání, že přepisovat animák do hrané verze není žádná dávačka, a zadruhé pocit, že v každém z nás může být nějaká Kráska a zvíře a jde jen o to, koho z nich probudíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...