Kristus byl pro Salvadora Dalího i jen pouhá skvrna

Tvrdil, že Bůh existuje, ale on v něj nevěří. Přesto Salvador Dalí v šedesátých letech vytvořil několik biblických ilustrací. Jeho náboženské výjevy se ale – stejně jako on sám – zcela vymykají tradičnímu pojetí. Tuto možná méně známou část tvorby slavného katalánského malíře přestavuje výpravná kniha nakladatelství Universum.

Vztah Dalího k víře se během jeho života vyvíjel. Ve dvacátých letech se například podílel na scénářích dvou protináboženských filmů – Zlatého věku a Andaluského psa. Po svatbě s jeho múzou Galou se ale malířův přístup ke křesťanství změnil.

Věřím v Boha, ale nemám víru. Díky matematice a vědě vím, že Bůh musí existovat. Ale já tomu stejně nevěřím.
Salvador Dalí

„Pamatuji si, že když jsem byl poprvé ve Španělsku v roce 1968 na návštěvě u jednoho kolegy, viděl jsem tam Dalího. A on prohlásil, že je římský apoštolský katolík,“ upřesnil hispanista a historik umění Pavel Štěpánek, který knihu doprovodil odborným výkladem.

Luis Buñuel, režisér zmíněných surrealistických snímků, ve svých vzpomínkách píše, že se Dalímu říkalo „československý malíř“. Jak a proč tato přezdívka vznikla, svým čtenářům už ale neprozrazuje. Přirovnání k nově vzniklému státu možná jen znělo dostatečně exoticky – a právě tak působí i Dalího zpracování Bible.

„Na jedné z ilustrací je Kristus na kříži podán v takové zvláštní pozici, jako bychom se dívali seshora. Pohled, kdy se člověk na Krista dívá jakoby z nebeské úrovně,“ uvádí konkrétní příklad Pavel Štěpánek.

Nahrávám video

Vedle významných postav Starého i Nového zákona se Dalí ve svých ilustracích zaměřil i na ty méně známé. „Nasazuje je jako roznětky dalšího myšlení,“ upozorňuje Štěpánek. „Musel nad biblickými texty meditovat a výsledkem jsou jeho kresby.“

Během práce na ztvárnění Bible využil Dalí také řadu nejrůznějších technik a postupů. Některé výjevy dokonce maloval, aniž by se štětcem dotknul plátna. Ježíš Kristus je tak na některých malbách pouhou skvrnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 13 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 16 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled