Příběh Josefa Serinka by vydal na dobrodružný román nebo napínavý seriál. Byl to pašerák, Rom pronásledovaný za první republiky i v dobách protektorátu. Utekl z kárného pracovního tábora v Letech, aby pak svoje zkušenosti ze života na okraji společnosti využil coby partyzán v boji proti nacistům. Vzpomínky „černého partyzána“ (jak pojmenoval po válce i svou hospodu) Josefa Serinka zaznamenal historik Jan Tesař už v šedesátých letech. K rukopisu se vrátil po čtyřiceti letech a sestavil třísvazkovou Českou cikánskou rapsodii. Knihu a především Josefa Serinka představil v Událostech v Kultuře publicista Adam Drda.
Cikánská rapsodie „černého partyzána“ je příběhem statečnosti
Čím byl příběh Josefa Serinka výjimečný?
Upřesnil bych, že Serinek sice žil v jistém smyslu na okraji společnosti, za první republiky ale pracoval na statku, nežil nějakým potulným životem, měl rodinu, měl děti. Jeho výjimečnost spočívá zejména v tom, jak se jako český Rom za velmi těžkých okolností popral se svým osudem a jak statečně se projevil. Utekl z koncentračního tábora v Letech u Písku a pak nejen dokázal obstát na útěku, ale ještě dokázal zakládat partyzánské oddíly na Vysočině a obstát v podmínkách lesního partyzánského boje, což je něco velice těžkého.
Jak se mu podařilo uniknout z tábora v Letech a jak dopadla jeho rodina?
Serinkova rodina dopadla špatně, jako většina českých Romů, to znamená byla zavražděna nacisty. Útěk jako takový těžký nabyl, z koncentračních táborů na území protektorátu se utéct dalo, problém byl, co člověk bude dělat potom. Jestli jsem to v knize správně přečetl, myslel na to, že se mu podaří svou rodinu osvobodit. V době, kdy utekl, nevěděl nic o tom, že budou čeští Romové deportováni a zavražděni v plynových komorách.
Dá se říct, že jeho příběh něco vypovídá o vztahu Čechů a Romů za války?
To je velmi složitá otázka. Když člověk Serinkovy vzpomínky a výklady Jana Tesaře čte, je v nich samozřejmě spousta momentů, kdy se Serinek dostává do potíží kvůli tomu, že je Rom, na druhou stranu mu spousta lidí pomůže. Nejsem si jistý, jestli zkušenost Čecha nežidovského a neromského původu by byla tak odlišná. Určitě v tom, že člověk z řekněme normálního městského prostředí by těžko zvládal to, co zvládnul Serinek.
Byl Serinkův příběh ojedinělým případem Roma zapojeného do odboje?
Ojedinělé je především zpracování jeho osudu. Jan Tesař jeho vzpomínky naprosto fascinujícím způsobem zpracoval, nejde o pouhý přepis. Kniha má tři díly: první část tvoří Serinkovo pozoruhodné vyprávění, druhá kniha jsou velmi odborné komentáře Jana Tesaře a vše doplňuje ještě kniha Tesařových studií a map.