Cikánská rapsodie „černého partyzána“ je příběhem statečnosti

4 minuty
Adam Drda o Josefu Serinkovi
Zdroj: ČT24

Příběh Josefa Serinka by vydal na dobrodružný román nebo napínavý seriál. Byl to pašerák, Rom pronásledovaný za první republiky i v dobách protektorátu. Utekl z kárného pracovního tábora v Letech, aby pak svoje zkušenosti ze života na okraji společnosti využil coby partyzán v boji proti nacistům. Vzpomínky „černého partyzána“ (jak pojmenoval po válce i svou hospodu) Josefa Serinka zaznamenal historik Jan Tesař už v šedesátých letech. K rukopisu se vrátil po čtyřiceti letech a sestavil třísvazkovou Českou cikánskou rapsodii. Knihu a především Josefa Serinka představil v Událostech v Kultuře publicista Adam Drda.

Čím byl příběh Josefa Serinka výjimečný? 

Upřesnil bych, že Serinek sice žil v jistém smyslu na okraji společnosti, za první republiky ale pracoval na statku, nežil nějakým potulným životem, měl rodinu, měl děti. Jeho výjimečnost spočívá zejména v tom, jak se jako český Rom za velmi těžkých okolností popral se svým osudem a jak statečně se projevil. Utekl z koncentračního tábora v Letech u Písku a pak nejen dokázal obstát na útěku, ale ještě dokázal zakládat partyzánské oddíly na Vysočině a obstát v podmínkách lesního partyzánského boje, což je něco velice těžkého.

Jak se mu podařilo uniknout z tábora v Letech a jak dopadla jeho rodina?

Serinkova rodina dopadla špatně, jako většina českých Romů, to znamená byla zavražděna nacisty. Útěk jako takový těžký nabyl, z koncentračních táborů na území protektorátu se utéct dalo, problém byl, co člověk bude dělat potom. Jestli jsem to v knize správně přečetl, myslel na to, že se mu podaří svou rodinu osvobodit. V době, kdy utekl, nevěděl nic o tom, že budou čeští Romové deportováni a zavražděni v plynových komorách.

Josef Serinek, Jan Tesař: Česká cikánská rapsodie
Zdroj: ČT24

Dá se říct, že jeho příběh něco vypovídá o vztahu Čechů a Romů za války?

To je velmi složitá otázka. Když člověk Serinkovy vzpomínky a výklady Jana Tesaře čte, je v nich samozřejmě spousta momentů, kdy se Serinek dostává do potíží kvůli tomu, že je Rom,  na druhou stranu mu spousta lidí pomůže. Nejsem si jistý, jestli zkušenost Čecha nežidovského a neromského původu by byla tak odlišná. Určitě v tom, že člověk z řekněme normálního městského prostředí by těžko zvládal to, co zvládnul Serinek.

Byl Serinkův příběh ojedinělým případem Roma zapojeného do odboje?

Ojedinělé je především zpracování jeho osudu. Jan Tesař jeho vzpomínky naprosto fascinujícím způsobem  zpracoval, nejde o pouhý přepis. Kniha má tři díly:  první část tvoří Serinkovo pozoruhodné vyprávění, druhá kniha jsou velmi odborné komentáře Jana Tesaře a vše doplňuje ještě kniha Tesařových studií a map.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 16 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...