Cikánská rapsodie „černého partyzána“ je příběhem statečnosti

Nahrávám video
Adam Drda o Josefu Serinkovi
Zdroj: ČT24

Příběh Josefa Serinka by vydal na dobrodružný román nebo napínavý seriál. Byl to pašerák, Rom pronásledovaný za první republiky i v dobách protektorátu. Utekl z kárného pracovního tábora v Letech, aby pak svoje zkušenosti ze života na okraji společnosti využil coby partyzán v boji proti nacistům. Vzpomínky „černého partyzána“ (jak pojmenoval po válce i svou hospodu) Josefa Serinka zaznamenal historik Jan Tesař už v šedesátých letech. K rukopisu se vrátil po čtyřiceti letech a sestavil třísvazkovou Českou cikánskou rapsodii. Knihu a především Josefa Serinka představil v Událostech v Kultuře publicista Adam Drda.

Čím byl příběh Josefa Serinka výjimečný? 

Upřesnil bych, že Serinek sice žil v jistém smyslu na okraji společnosti, za první republiky ale pracoval na statku, nežil nějakým potulným životem, měl rodinu, měl děti. Jeho výjimečnost spočívá zejména v tom, jak se jako český Rom za velmi těžkých okolností popral se svým osudem a jak statečně se projevil. Utekl z koncentračního tábora v Letech u Písku a pak nejen dokázal obstát na útěku, ale ještě dokázal zakládat partyzánské oddíly na Vysočině a obstát v podmínkách lesního partyzánského boje, což je něco velice těžkého.

Jak se mu podařilo uniknout z tábora v Letech a jak dopadla jeho rodina?

Serinkova rodina dopadla špatně, jako většina českých Romů, to znamená byla zavražděna nacisty. Útěk jako takový těžký nabyl, z koncentračních táborů na území protektorátu se utéct dalo, problém byl, co člověk bude dělat potom. Jestli jsem to v knize správně přečetl, myslel na to, že se mu podaří svou rodinu osvobodit. V době, kdy utekl, nevěděl nic o tom, že budou čeští Romové deportováni a zavražděni v plynových komorách.

Josef Serinek, Jan Tesař: Česká cikánská rapsodie
Zdroj: ČT24

Dá se říct, že jeho příběh něco vypovídá o vztahu Čechů a Romů za války?

To je velmi složitá otázka. Když člověk Serinkovy vzpomínky a výklady Jana Tesaře čte, je v nich samozřejmě spousta momentů, kdy se Serinek dostává do potíží kvůli tomu, že je Rom,  na druhou stranu mu spousta lidí pomůže. Nejsem si jistý, jestli zkušenost Čecha nežidovského a neromského původu by byla tak odlišná. Určitě v tom, že člověk z řekněme normálního městského prostředí by těžko zvládal to, co zvládnul Serinek.

Byl Serinkův příběh ojedinělým případem Roma zapojeného do odboje?

Ojedinělé je především zpracování jeho osudu. Jan Tesař jeho vzpomínky naprosto fascinujícím způsobem  zpracoval, nejde o pouhý přepis. Kniha má tři díly:  první část tvoří Serinkovo pozoruhodné vyprávění, druhá kniha jsou velmi odborné komentáře Jana Tesaře a vše doplňuje ještě kniha Tesařových studií a map.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 6 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
před 11 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Kvíz: „Jen sympaťáci umírají mladí.“ Znáte dobře Červeného trpaslíka?

Ve věku sedmdesáti let zemřel britský režisér a scenárista Rob Grant, jeden ze spolutvůrců britského sci-fi sitkomu Červený trpaslík, informovala ve čtvrtek britská média. Připomeňte si osudy posádky lodi, která bloudí v hlubinách vesmíru, prostřednictvím kvízu.
27. 2. 2026

Francouzského Césara za nejlepší film získal L'Attachement

Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L'Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tři z celkových osmi nominací.
27. 2. 2026

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026
Načítání...