Mám rozprávkový dom. Na Bratislavské lyře hráli Karel Gott i Beach Boys

Bratislavská lyra oslavila padesát let od založení. Hudební přehlídka nastartovala kariéru Karla Gotta nebo Heleny Vondráčkové, ale také v zemi poprvé ukázala třeba kapelu Beach Boys. Do Československa zvala zahraniční hvězdy, jejichž koncerty byly v době totality raritou. Historii festivalu připomíná dokument na webu České televize.

Čeští a slovenští zpěváci si padesáté výročí připomněli slavnostním koncertem. Na podiu bratislavského výstaviště Incheba již v úterý večer vystoupil také mnohonásobný Zlatý slavík Karel Gott. 

Právě populární český zpěvák, který nedávno podstoupil onkologickou léčbu, vyhrál v roce 1966 první ročník Lyry s písní Mám rozprávkový dom, kterou zpíval slovensky. I tuto píseň Gott znovu předvedl na bratislavském koncertu. Publikum ho při jeho příchodu uvítalo potleskem vstoje.

3 minuty
Na Bratislavské lyře hráli Karel Gott i Beach Boys
Zdroj: ČT24

„Mám rozprávkový dom patří dodnes do mého repertoáru na slovenských koncertech. Pro mě je to evergreen, kterému vděčím za mnohé, razil mi cestu do zahraničí,“ vzpomínal Karel Gott. „Vracím se na stará místa se strašně šťastným pocitem,“ dodal.

Na vzpomínkovém koncertu zazněly hity někdejšího festivalu, který se konal do roku 1990. Na podiu vystoupili také Jitka Zelenková, Lenka Filipová, Pavol Hammel, Peter Nagy, Miro Žbirka, kapela Olympic nebo Elán a rovněž mladší generace umělců. Například Helena Vondráčková zazpívala s operním tenorem Miroslavem Dvorským hit To se nikdo nedoví, který v 60. letech na festivalu zpívala s Waldemarem Matuškou.

Joan Baezová věnovala píseň Chartě 77

Československým fanouškům Lyra pomáhala dostat se k zahraničním muzikantům, které znali jen z obtížně dostupných desek. Přijeli třeba Boney M, Drupi nebo Sandie Shaw. Rok po okupaci dorazili američtí Beach Boys. „Byly to hvězdy, které v té době představovaly nejen hudební maximum, ale také určitý životní názor. Lyra přinášela pocit svobody,“ říká Peter Hladík, režisér dokumentu Zlatá lyra.

Těsně před pádem železné opony v létě 1989 na Lyře zpívala Joan Baezová, která vyvolala nadšení posluchačů a zděšení policie, když jednu skladbu věnovala Chartě 77. Veřejně navíc pozdravila disidenta a pozdějšího prezidenta Václava Havla, kterého propašovala do zákulisí. Státní bezpečnost tehdy koncert přerušila. Tradice Zlaté lyry odumřela v devadesátých letech, dřívější slávu se nepodařilo vrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 5 mminutami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025
Načítání...