ROZHOVOR. Dospělí, otlučení, poučení, tvořící svobodně, až beztížně, popisuje kapela Priessnitz vznik nového alba Beztíže. Vyšlo na začátku října, koncertně ho skupina představí na vánočním turné v sedmi městech. Je tato deska skutečně poslední, jak Priessnitz tvrdí? V rozhovoru odpovídá hudebník a výtvarník Jaromír Švejdík.
Priessnitz natočili prý poslední album Beztíže. Dopřáli jsme si luxus, říká Švejdík
Opravdu je Beztíže vašim posledním albem?
Myslím, že ano, vzhledem k tomu, že předchozí desku jsme vydali před deseti lety a za dalších deset let mi bude šedesát tři, představuju si, že budu dělat trošku jiné věci. Navíc členové kapely se odstěhovali z Jeseníku a každý jsme už někde jinde.
Možná vás budou motivovat fanoušci, protože i o desce Beztíže říkáte, že jste ji začali nahrávat po pozitivních ohlasech na Aloise Nebela.
Možná nás přemluví, ale udělat tuhle desku nás stálo hodně sil, nedokážu si v tuhle chvíli představit, že bychom ještě něco točili.
Když jste tedy natáčeli naposled, co všechno jste si hudebně dopřáli?
Dopřáli jsme si luxus, který jsme málokdy měli. To znamená skvělé studio, skvělého producenta Dušana Neuwertha a já jako zpěvák, který nemá rád studia, jsem si dopřál to, že za mnou producent s nahrávacím zařízením přijel na chalupu do Jeseníku, tři týdny jsme si tam dělali ohníčky, sekali trávu a mezitím v klidu nahrávali desku, takže jsem se ve zpěvu najednou cítil strašně pohodlně a myslím, že je to znát.
Nové písničky jste zabalili do obalu, který téměř připomíná sběratelskou edici. Jak vznikal?
Vymyslel ho designér Petr Babák. My jsme kapela, která vyrostla s cédéčky, a když teď končí, říkali jsme si, že to musíme udělat nějak speciálně. Petr vymyslel vzorce nebo šablony, podle nichž jsme to kreslili, takové abstrakce, ale každá je vlastně originál.