V rozlehlé mezigalaktické prázdnotě, kde jsi jen ty, tvá loď a tvá posádka, je snadné prolétnout červí dírou do nicoty a navždy se ztratit. V tomto oscilujícím multivesmíru je ovšem kosmologická konstanta, které se tohle stát nemůže – a tou je nekonečná legendární show Star Trek, kterou žádná červí ani jiná díra nesmázne do zapomnění. Nesmetl ji tam ani nový příběh Star Trek: Do neznáma.
Recenze: Star Trek pokračuje do neznáma, ale nezapomíná na známé
Že Star Trek pokračuje, je hlavně zásluha režiséra, scenáristy a producenta J. J. Abramse, který v roce 2009 svým Star Trekem položil impozantní i odlehčený, ale hlavně odvázaně zábavný impuls k restartu nové série na staré téma, aby oslovil další generaci diváků. Tenhle reset pak o čtyři roky později potvrdil jen o něco málo vlažnějším pokračováním, jež zavedlo Star Trek: Do temnoty.
A pak přepustil režijní křeslo tchajwanskému tempaři a „trekerovi“ Justinu Linovi, jenž si svůj akční styl vybrousil ve čtyřech pokračováních série Rychle a zběsile a splňoval předpoklad tvůrce, který dokáže kolorit legendární série přetavit do formátu diváckého blockbusteru s megarozpočtem blížícím se dvěma stům milionů dolarů.
Výhodou bylo, že mohl stavět na sehraném a dobře fungujícím castingu, který to spolu již nějakou dobu táhne a ví, co se od něj očekává. Nový tým Star Treku se do toho pořádně obul a podle hesla „když jste sešrotovali Enterprise, tak dostanete hustě přes držku“ si to rozdal s démonickým slizounem, který má se spojenou federací planet nevyřízený účet.
Do neznáma známou cestou
Star Trek je tu s námi již téměř čtyřicet let, někdy nahoře, někdy více dole, ale teď má docela slušně našlápnuto, což je v mnohém zásluha Simona Pegga, který obstál nejen jako herec, ale zejména jako scenárista. S přehledem balancuje mezi akcí, temnotou a odlehčeným úsměvem, dialogy nejsou blbé ani prázdné a týmovka se střídá s komornější dikcí ve chvíli, kdy se zbytek posádky vystřelený v záchranných modulech spáruje do nesourodých dvojic, které bojují o život. Je tu prostě na co se dívat, co poslouchat o koho se bát a komu držet palce.
Režisér Justin Lin, jenž vystřídal ranařskou týmovku z Rychle a zběsile za partu z Enterprise, to ustál, včetně likvidace kultovního kosmického bitevníka, což je akt téměř svatokrádežný. Ve vyzkoušeném castingu má každá figura své místo a dobře ví, co s ním.
Dominuje mu kapitán Chris Pine neboli nejmladší kapitán Hvězdné flotily James Tiberius Kirk, sympaťák, který už pouze neusiluje o to podobat se slavnému tátovi, ale stává se sám sebou. Přehlédnutelní nejsou ani jeho největší kámoš, poloviční Vulkánec Zachary Quinto alias vědecký důstojník Spock, zastávající názor, že strach ze smrti nemá logiku, hláškující palubní doktor Karl Urban zvaný Kostra a Simon Pegg, který navázal zajímavý kontakt s černobíle vystajlovanou bojovnicí odjinud Sofií Boutellaovou.
Jen téměř hermeticky zakapotovaný, pomstychtivý záporák Idris Elba mohl být jako temná síla Krall ještě o něco monstróznější a hrozivější, včetně finálního klinče, jenž učinil z Jamese T. Kirka definitivně hrdinu dne, který (jak je v rodinné tradici) opět spasil Federaci a zachránil její meziplanetární základnu Yorktown.
Star Trek pro všechny
Star Trek: Do neznáma si mohou užívat „trekkies“ stejně jako touto kultovní látkou dosud nepolíbení, z nichž část se může stát členy fanklubu. Není to sice dechberoucí zážitek, ale pořád je to solidní, jednoduchá a fungující zábava, která má drive, energii a vtip a nabízí dobře šlapající casting a poctivou soudobou filmařinu, neuchyluje se k planému plkání, neparatizuje na originálu a nelikviduje jeho svéráznou patinu.
Hrdinové Star Treku se řítí galaktickým časoprostorem, odvážně pronikají do zrádných mlhovin – a nastolují vzrušující očekávání, kam se s nimi vydáme příště. Ať žijí dlouho a blaze (jak říkají Vulkánci) – a ať vás jejich průlet nemine.