Ve věku 85 let zemřel výtvarník a ilustrátor Adolf Born, tvůrce Macha a Šebestové

V Praze ráno zemřel známý výtvarník Adolf Born. Bylo mu 85 let. Kreslíř oblíbený díky svým typickým postavičkám plných humoru a groteskního pohledu na svět zesnul podle vyjádření umělcovy dcery Eriky Bornové ve svém domě mezi nejbližšími členy rodiny. Born byl  například spolutvůrcem legendárního Macha a Šebestové, ilustrátorem více než 250 knih a autorem nezaměnitelných grafických listů. Česká televize odvysílá dnes na ČT2 v 15:35 pořad Na plovárně s Adolfem Bornem, rozhovor Marka Ebena s významným českým malířem a ilustrátorem.

 Adolf Born se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích, byl známým českým malířem, kreslířem, ilustrátorem, animátorem, karikaturistou, scénografem, kostýmním výtvarníkem a také věřícím katolíkem a přesvědčeným monarchistou.

Ve své tvorbě navazoval na rakousko-uherskou tradici a secesní módu, která se soustředila na zdůraznění kyprých ženských tvarů. Svůj monarchistický postoj zdůrazňoval Born i svou zálibou v historických kloboucích. Podstatnou roli v jeho tvorbě sehrávají turecké motivy, které v habsburské říši zanechaly své stopy při dvojím obléhání Vídně a válkou na Balkáně. Přesto nezapře ryze českou povahu, která má smysl pro sarkastický humor a schopnost udělat si legraci sám ze sebe.

Na začátku 50. let absolvoval Akademii výtvarných umění u profesora Antonína Pelce. Od 60. let, kdy se představil především jako karikaturista, jsou jeho díla vystavována a ceněna po celém světě. Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen, například roku 1974 byl na světové výstavě v Montrealu jmenován karikaturistou roku. Později dostal francouzský Řád mění a literatury. V roce 2013 získal na
festivalu Anifilm cenu za celoživotní přínos animovanému filmu.

Born se věnoval především grafice, technice suché jehly, leptu a litografii. Jeho dílo je značně rozsáhlé, od 70. let se intenzivně věnoval knižní ilustraci, přičemž ilustroval díla Miloše Macourka, Jiřího Žáčka, Julese Vernea, Alexandra Dumase staršího, Astrid Lindgrenové, Arthura Conana Doylea a řady dalších. Dále se věnoval volné grafice, ve které se projevovala jeho cestovatelská vášeň, láska ke zvířatům i jemný humor a nadsázka.

Reportáž: Adolf Born a Habsburkové

Část své tvorby věnoval také animovanému filmu, od roku 1976 spolupracoval na televizních večerníčcích Mach a Šebestová, Žofka a její dobrodružství či animovaném filmu Robinson Crusoe, námořník z Yorku.

K ilustracím, které Borna proslavily, ho před desítkami let přivedl právě zmíněný námořník Robinson Crusoe.

Když jsem dostal tuhle knížku ve svých 12 letech, tak jsem věděl, že bych k nim chtěl dělat obrázky. A to se mi splnilo, ilustroval jsem je a ještě jsem pak dělal se Stanislavem Látalem celovečerní loutkový film. Byl to splněný klukovský sen, je to bezvadný, že se to někdy podaří.“(v rozhovoru pro ČTK v roce 2015, když slavil 85. narozeniny)
Adolf Born
výtvarník a ilustrátor

Několik knih i snímků vytvořil s básníkem a scénáristou Milošem Macourkem, například právě Macha a Šebestovou. Ilustroval také výbor z Macourkových prozaických a básnických textů pro děti i dospělé, který před třemi lety vydalo nakladatelství Albatros pod názvem Všichni sloni v orchestru. Vytvořil rovněž scénografii k Dvořákově opeře Čert a Káča pro Národní divadlo v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 8 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 11 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 13 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...