„Byl prostřední postavy, podle ponětí Němců spíše malé, přihrblý, černého vousu a hlavy zpředu holé,“ popsal kronikář Matteo Villani Karla IV. v roce 1363. Národní galerie se rozhodla jeho osobnost představit zevrubně. S věcmi dobrými i špatnými, z pohledu příznivců i odpůrců. Česko-bavorskou zemskou výstavu Císař Karel IV. 1316-2016 otevírá v neděli 15. května.
„Největší Čech“ byl taky jen člověk. Národní galerii zajímá skutečný Karel IV.
Panovníka, od jehož narození uplynulo 14. května 700 let, přibližuje na dvě stě exponátů. Jsou výběrem kulturních a uměleckých památek Karlovy doby, většina z nich je k vidění vůbec poprvé.
GALERIE
Císař Karel IV. ukládá relikvii dřeva svatého kříže do velkého ostatkového kříže, detail kolem 1360, nástěnná malba, hrad Karlštejn - kaple Panny Marie
„Zcela výjimečně a na pouhý týden bude vystavena Zlatá bula císaře Karla IV. z roku 1356, hlavní zákoník platný až do konce říše v roce 1806,“ upozornil na jeden z nejvzácnějších exponátů autor výstavy a ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt.
Po 667 letech se také na území Čech vrací koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat v Cáchách římským králem. Samostatnou reportáž o ní natočila Česká televize:
GALERIE
Karel IV. v NG
Galerie se nespokojila jen s Karlovou panovnickou prezentací, podporovanou uvážlivou volbou malířů, sochařů a stavitelů. Neche ho představit jen jako „úspěšného sběratele královských korun“. Připomíná například bouřlivé diskuse nad novou „zvrhlou“módou, kterou Karel se svou první ženou Blankou z Valois přinesl do Prahy z Paříže.
A zmiňuje také císařovo holdování rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu, když byl v roce 1350 zasažen protivníkovým dřevcem, který mu zlomil dolní čelist, rozdrtil krční obratle a poškodil míchu.
Mnoho osobnějších předmětů Karla IV. se do dnešní doby nezachovalo. K vidění budou fragmenty císařova pohřebního roucha nebo rukavice, kterou podle legendy zanechal sám panovník městu Neustadt an der Waldnaab. Soudě podle příliš malé velikosti ale pravděpodobně přímo jemu patřit nemohla.
Cílem výstavy je Karla IV. představit nejen jako ‚největšího Čecha', ale jako mnohovrstevnatou historickou osobnost s jejími pozitivními i stinnými stránkami. Neméně důležitou roli hraje dobový kontext, jako jsou klimatické změny, hladomory, židovské pogromy, morové epidemie, finanční krize a v neposlední řadě samozřejmě rozkvět umění a architektury.
S osobností a dobou Karla IV. se návštěvníci mohou seznámit ve Valdštejnské jízdárně (do 25. září) a také v historických prostorách Univerzity Karlovy v Karolinu (do 31. srpna). Z Prahy se pak výstava na podzim přesune do norimberského Germánského národního muzea.