Caesar, kominterna, akvabely, mořská panna, stepující námořníci, zpívající kovboj, šmírující bulvár, konspirující komunisté, ruská ponorka, únos filmové hvězdy a zbožný šéf hollywoodského studia Capitol Pictures… Jen snaživý scenárista Barton Fink, hrdina vyvedené komedie bratří Coenů z roku 1991, tady chybí, a to je škoda, protože problémem (spíše průměrné) dobové coenovky Ave, Caesar! je právě scénář.
Recenze: Ave, Caesar! Jdoucí z Hollywoodu tě zdraví
Hollywood je unikátní lokace pro natáčení filmových příběhů. Vypráví je třeba kultovní Sunset Blvd. Billyho Wildera, Poslední magnát Roberta DeNira v režii Elii Kazana, král filmového braku Ed Wood Johnnyho Deppa, mazaný stratég filmařského světa Tim Robbins v Altmanově Hráči a takřka beze slov i originální The Artist, jenž v režii Michela Hazanaviciuse vydoloval z deseti nominací pět Oscarů.
Coenové v Hollywoodu
Tyhle pohledy do zákulisí diváci oceňují a tvůrce baví je točit, protože jsou v tomto prostředí doma a navíc ho mají rádi. A řekl bych, že právě z těchto důvodů sem Ethan a Joel Coenovi již podruhé zabrousili i se svojí noirovou jízlivostí, která nešetří nic a nikoho, aby si udělali radost (protože si to mohou dovolit) a poškádlili nás tím, že poodhrnou oponu (či vyhrnou sukně, chcete-li) a předvedou nám, jak to ve skutečnosti za filmovými kulisami chodí.
Pozvali si k tomu půlku hvězdného Hollywoodu, která jim přiběhla ochotně asistovat. Rozpočet se pohyboval kolem dvaadvaceti milionů dolarů, takže o tom, že by na tom trhli majlant a dělali to proto, že jim chybí na činži, nemůže být řeč.
Rušný den Eddieho Mannixe
Vést filmové studio není žádná romantická procházka růžovým sadem, ale nesmlouvavý byznys pro silné povahy i žaludky. Pro takové tvrďáky, kteří tak jako boss Eddie Mannix (Josh Brolin, na jehož figuře si, na rozdíl od ostatních, dali Coenové opravdu záležet) bez skrupulí profackují svoji největší hvězdu, když začne vyšilovat, a pak ji pošlou zpátky na plac, aby tam byla za superstar tak, jak to má ve smlouvě.
Tenhle štráfek dokáže elegantně vyřešit každý problém, ovšem když mu uprostřed natáčení unesou hlavní hvězdu, je to jiné kafe, takže Eddie možná čapne lano od Lockheedu, který nabízí působení v solidním byznysu a ne v tomhle cirkusu. Jen hollywoodští bozi a bratři Coenové (kteří jsou podepsáni pod scénářem) ale vědí, jak se rozhodne – i když si myslím, že vy to už asi také tušíte.
Jízda z (mírného) kopce
Coenové tentokrát natočili něco jako Truffauteovou Americkou nocí volně inspirovanou kolorovanou pohlednici ze světa těch, kteří jsou lidmi milováni, neboť jim dávají to, co tito chtějí. Jenomže tentokrát je jejich bratrská jízda do hollywoodských „padesátek“ i jízdou z kopce, protože si v tomhle retru vzali oddechový čas a jsou méně konzistentní, noiroví, bizarní a cynicky úchylní, než se od nich očekává.
Zlomit to nedokáže ani vymazlený vizuál jejich dvorního kameramana Rogera Deakinse, jehož barevnost jakoby chtěla kompenzovat matnější děj. Neuvěřitelný casting je využit jen epizodicky, ve stylu hvězda přijde, odejde a vysublimuje, neboť jednotlivé figury tu jsou nikoli kvůli příběhu, ale proto, že se takové typy prostě v Hollywoodu vyskytují, což platí hlavně o Scarlett Johanssonové a Tildě Swintonové.
Ave, Caesar! - to je tmelící Josh Brolin, úžasná scéna Ralpha Fiennese se snaživým Aldenem Ehrenreichem, relativně samostatná ucelená čísla z dobových žánrovek (akvabely, kovbojka, muzikál), která takto buď vezmete (protože si je Coenové chtěli prubnout), nebo vás jejich stopáž bude prudit. A také nosný námět, skečovitý scénář, dokonalý look „padesátek“, podfutrovaný neodbytou výpravou a vlažná megahvězda George Clooney. Tentokrát nám to bratři trochu zkomplikovali, přesto jejich Caesar nenudí a za vidění rozhodně stojí.