Vladimír Merta oslavil sedmdesát let a vstoupil do Šedé zóny

Jeho promyšlené balady se staly symbolem odporu proti komunistickému režimu. Vladimír Merta, náročný písničkář a skvělý kytarista, oslavil ve středu 20. ledna sedmdesátiny. V úterý 2. února odehraje s přáteli narozeninový koncert v pražském paláci Akropolis. Česká televize ke kulatinám uvedla první díl generační zpovědi Šedá zóna.

Vladimír Merta v Šedé zóně představuje tu vrstvu společnosti, která v době normalizace aktivně nekolaborovala s komunistickým režimem, ani se nepřidala k pronásledovaným disidentům.

Šedá zóna odvahy

„Všiml jsem si, že vedle hrdinů, různých fašistických hvězd a podivných existencí vymizela normální, každodenní odvaha. Pokusil jsem se ve třech dílech pod vedením Ondřeje Šrámka udělat obraz toho, čím jsme se provinili a jaké byly rituály přežití,“ říká Vladimír Merta.

„Začínáme příběhy písničkářů, pokračuje to přes divadelníky, faráře a výtvarníky. A končí to u lidí, kteří se dostali k moci a kteří zešedli, znormalizovali se, zkompromitovali se v době, kdy se to všem zdálo zbytečné,“ pokračuje Merta, který byl hostem Událostí v kultuře.

Je to subjektivní, je to místy sžíravé až sebeudavačské.
Vladimír Merta

První díl Šedé zóny lze sledovat v iVysílání České televize, kde je k vidění také koncert Blues ze Staré Pekárny, animovaný film Vladimíra Merty Ach, ta povznášející hudba nebo rozhovor Marka Ebena se známým českým písničkářem v oblíbeném pořadu Na plovárně.

Česká písnička

Narozeninový koncert odehraje v úterý 2. února v pražském paláci Akropolis. Pozvání přijala řada hostů, například Jaromír Nohavica, Vladimír Mišík, Dagmar Voňková, Michal Prokop, Robert Křesťan, Zuzana Homolová, Zdeněk Merta nebo František Segrado. „Řekl jsem si, že tam mají být lidé, kteří svým hlasem konstituovali to, čemu se říká česká písnička. A jsou to lidi, které mám rád a kterým důvěřuji,“ říká Merta.

Vladimír Merta
Zdroj: ČTK/Štěrba Martin/Horázný Josef

Vladimír Merta (narozen 20. ledna 1946) se proslavil hlavně jako muzikant, ale zkusil mnoho řemesel. Píše scénáře, točí dokumentární filmy, hraje na loutnu, vystupuje se souborem Mišpacha nebo s Janou Lewitovou a nahrává sefardské písně i moravské balady.

Dělá scénickou a filmovou hudbu a píše náměty animovaných filmů, ve vlastním nakladatelství vydává publikace a hudbu. Sám tvrdí, že je „profesionální improvizátor a hledač nových příležitostí.“ Muzika však v jeho tvorbě zaujímá zvláštní místo.

Mě hudba nadnáší. Je to, jako když plavete ve vodě a někdo vám podstrčí křídla. Taková ta, co mívají andělé. Píseň a poezie patří k jedněm z mála spontánních činností, které nám ještě zbyly.
Vladimír Merta

Skládat hudbu začal již za studií architektury na ČVUT (absolvoval roku 1971). Později se rozhodl studovat FAMU, absolvoval v roce 1976 adaptací povídky Oty Pavla Smrt krásných srnců. Spolu s Jaroslavem Hutkou, Vlastimilem Třešňákem a dalšími kolegy ze sdružení Šafrán si Merta v sedmdesátých letech získal publikum hlavně protestsongy.

Ballades de Prague

„Byli jsme cosi jako razicí četa. Očekávali jsme, že nás ve svých aktivitách bude následovat spousta dalších lidí, nejen s kytarami.“ Sám je autorem prvního českého „moderního“ písničkářského alba Ballades de Prague, které natočil v Paříži v roce 1968. Jeho druhé album v době začínající normalizace už nemohlo vyjít. Se Šafránem pořádali koncerty a nahráli desku, ale ani ta se nedostala na pulty.

Spor kamarádů Třešňáka a Hutky s režimem se vyhrotil a skončil jejich exilem. Mertovi se podařilo vydat sólovou desku s názvem P. S. v roce 1978, ale jinak se průběžně setkával se zákazem činnosti. Další desku mu Panton vydal před listopadem 1989. Ve druhé polovině osmdesátých let se stal jednou z nejpopulárnějších osobností folkového hnutí.

Vladimír Merta v roce 1989
Zdroj: ČTK/Dostál Dušan

V době zákazů hrál Merta v divadle Viola, asistoval v Realistickém divadle nebo vystupoval se skupinou Mišpacha, která hrála židovský folklor. V roce 1986 mu byla udělena Zlatá porta za zásluhy o rozvoj folku. Také překládal angloamerické básníky a písničkáře, pokoušel se psát prózu, organizoval hudební happeningy nebo zhudebňoval poezii.

Z balkonu Melantrichu

V listopadu 1989 hrál z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí v Praze statisícům demonstrantů. Po roce 1990 se písničkáři pokoušeli sdružení Šafrán obnovit, projekt však provázely neshody a skončil neúspěchem. V roce 1991 založil nakladatelství ARTeM. Koncertuje, učil kulturologii na Univerzitě Karlově a filmovou hudbu na FAMU.

Mou životní výhrou byla zvláštní kombinace umíněnosti, cílevědomosti, lemplovství a zvědavosti.
Vladimír Merta

K jeho novějším albům patří Filmy v hlavě (2004), Domilováno (2013) a Imagena (2014). V roce 2013 vydalo nakladatelství Galén kompletní vydání jeho písňových textů. Na téměř tisíci stranách představuje zpívanou poezii jednoho ze zakladatelů moderní české písně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Režisér seriálu Bylo nás pět Karel Smyczek dostane Českého lva za přínos ve filmu

Českého lva za mimořádný přínos kinematografii dostanou dvě osobnosti. In memoriam dirigent Mario Klemens: pod jeho taktovkou byla nahrána hudba k více než sto padesáti filmům a seriálům. Druhou oceněnou osobností je režisér a herec Karel Smyczek. Ceny bude Česká filmová akademie předávat začátkem března.
před 3 hhodinami

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
20. 1. 2025

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025

Zemřel režisér David Lynch, mistr matoucích filmů

Ve věku 78 let zemřel americký režisér David Lynch. Oznámila to jeho rodina. Lynch byl nominován na Oscara za filmy Modrý samet, Sloní muž a Mulholland Drive. Byl také spoluautorem televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Jeho dílo se stalo v mnoha kruzích kultovním a inspirovalo množství napodobitelů, byť se svojí logikou snu vzpíralo jasným interpretacím. „Život je velmi, velmi matoucí, a tak by to mělo být dovoleno i filmům,“ sdělil v jednom z rozhovorů.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025
Načítání...