V Centru současného umění DOX vyrostlo Urbo Kune, neboli v řeči esperanto „společné město“. Jde o experimentální projekt studentů architektury představující modely rozparcelované utopické metropole. Reagují tím na více než kilometr dlouhý zbraslavský vytěžený kamenolom. Výstava ukazuje do 18. ledna 2016 i obrazy Pavla Růta, inspirované jednotlivými částmi fiktivního města, a představuje stejnojmennou knihu Miloše Urbana.
Na pivo i na skejt do kamenolomu. Urbo Kune je čirá utopie
Urbo Kune je inspirováno myšlenkou „komponovaného urbanismu“ rakouského teoretika architektury Jana Tabora, do jehož projektu je zapojena řada umělců, teoretiků, filozofů, architektů a hudebníků. Město není navrhováno na základě regulací a typologie, ale je
komponováno na základě partitur podobně jako hudba.
Skatepark v kamenolomu
Dva roky ho vytvářeli studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze a VŠVU v Bratislavě jako ročníkovou práci. Utopické město pro 30 tisíc obyvatel umístili přímo do těžební jámy kamenolomu. Byl rozdělen do několika různě dlouhých koridorů o šířce 11 metrů.
Výstava Urbo Kune - město v obrazech/obrazy ve městě
Do jednotlivých částí navrhli obytné čtvrti, vzdělávací a kulturní prostory, zahrady, obchody, hřbitovy, ale také skokanský můstek, skatepark, pěstírnu konopí, pivovar, veřejný dům i vězení. Návrh celého města je zdokumentován v katalogu.
Se studenty se v současnosti zabýváme konfliktem města s krajinou, klademe si otázku, jak definovat jejich hranici. Projekt membránového města hledá možnosti, jak revitalizovat krajinu zničenou průmyslem a jak zacelit její jizvy.
Struktura modelu města bude podle Hájka sloužit také jako partitura, kterou Kristýna Lhotáková a Ladislav Soukup zhudební. Na Urbo Kune vyzdvihuje především propojení, architektury, urbanismu, výtvarného umění, filmu, hudby a divadla, jež nestojí vedle sebe, ale vzájemně se doplňují.