Recenze: Rumunský kandidát na Oscara je nekorektní eastern

V našich kinech je právě k vidění jeden z nejdivnějších (a to nejen rumunských) filmů z pozdně feudální východní Evropy. Jeho název Aferim! znamená něco jako „bravo". Nekorektní, černobílý, groteskní, etnografický balkánský eastern bude za Rumunsko bojovat o Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. V zemi svého původu láme divácké rekordy a je ozdoben Stříbrným medvědem za režii z Berlína.

Režisér Radu Jude už se svými filmy prošel pár filmových festivalů a představil se jako tvůrce, který rád vypráví o drsných vztazích mezi lidmi, jež dokáže odlehčit, aniž by je bagatelizoval, a sem tam je posouvá i do komické či ironické roviny, což dokládá i titulek tohoto filmu.

Rumunské Valašsko, rok 1835. Řídce obydlenou zemí se po prašných cestách, mezi stády ovcí, kláštery, chudými vesnicemi, tábory rýžovačů zlata, divokými lesy s hordami loupežníků a zapadlými krčmami ženou dva četníci (otec a syn) po stopě romského uprchlíka Carfina, který ví moc dobře, proč vyděšeně zdrhá z dosahu svého pána.

Aferim!
Zdroj: Artcam/Silviu Ghetie

Romy v těchto končinách prodávali na trzích podobně jako dobytek a jako regulérní otroci si nemohli moc vyskakovat. Když si to takováhle „vrána“ nebo „dehťák“ (jak se jim v tamní hantýrce běžně říkalo) rozdá s nadrženou paničkou bojara, kterému navíc patří, nevyhnutelně ho čeká něco mezi ubičováním a kastrací, případně oboje, jen v opačném pořadí. Kdo by s takovou perspektivou nevzal kramle?

Všechny figury této dobové road movie jsou rozestaveny na svých postech, které vymezují jednoduchý půdorys nekomplikovaného (mini)příběhu, který není až tak podstatný, protože tenhle rustikální a zvláštním způsobem laděný spektákl nabízí především atmosféru a dobový kolorit.

Film na jiné frekvenci

Aferim! (pod nímž je podepsána i česká produkce) je chytrá dobovka, která má kontexty, jež dodnes nevyvanuly. Snímek lze přijmout buď jenom jako báchorku ze starých balkánských časů, okořeněnou peprnými bonmoty (což by bylo škoda). Anebo je možné se na něj dívat jako na pozoruhodný mix etnografických, historických a sociologických reálií navlečených na jednoduchou story, odlehčenou replikami, které byly v řadě případů převzaty z autentických dobových pramenů.

Je to svérázný film, na který si musíte chvíli zvykat (včetně černobílé pětatřicítky, na kterou se točilo), zalidněný svéráznými figurami, nasnímaný lehkou režijní rukou a přizdobený zábavnými sekvencemi, jako je ta, v které potulný pop přednáší o zvláštnostech jednotlivých národů.

Pro nás v zásadě neznámí herci, navlečeni do dobových kostýmů, tu odvádějí slušné a uvěřitelné výkony, podmalované folklorním soundtrackem, a navzdory zvláštní formě a lehce odtažitému obsahu si můžete tenhle opus, rámovaný balkánskými „westernovými“ exteriéry, docela užít, když se vyladíte na jeho frekvenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 10 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 16 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...