Dokumentární film nemám rád, zajímá mě analýza a smích, říká Karel Vachek, režisér a dlouholetý pedagog Filmové a televizní fakulty (FAMU). Ve středu převzal od rektora Jana Hančila Zlatou medaili Akademie múzických umění.
Dokumentární film nemám rád, říká Karel Vachek
Medaile je nejvyšším oceněním, které škola uděluje významným českým i zahraničním osobnostem, které na akademii pedagogicky působily. Za FAMU ji dostali i režiséři Jan Švankmajer, Věra Chytilová, Ivan Passer a kameraman Ilja Bojanovský.
Nakažený svobodou
Básník, překladatel, filmový teoretik a Vachkův spolužák z FAMU Petr Král ve svém laudatiu upozornil na Vachkovu osobitost, vyhraněnost a povahu jeho tvořivého vidění. Poděkoval mu za to, že zůstal věrný a točil dál v souladu se svým vnímáním světa.
"Nakazil jím také, stejně jako svou svobodou a tvůrčí odvahou, mladší filmaře schopné nezávislé tvorby. Ti naději, kterou on znamená, prodlužují směrem k budoucnosti," uvedl Král.
Karel Vachek: Lidské počínání je komické (zdroj: ČT24)
Sám Vachek říká, že pro něj není nejdůležitější filmařské řemeslo, ale především charakter filmaře. „Nekradu, nejsem zločinec, nepřidávám se ke každému režimu, který právě nastoupí,“ uvedl v rozhovoru pro Události v kultuře. V současnosti prý se svými studenty diskutuje třeba o proměnách demokracie.
„Doufám, že je konec zastupitelské demokracie, protože se vytvořila elektronická síť a prakticky každý člověk bude moci hlasovat, třeba jednou týdně v pátek si sednou a budou pracovat na své vládě,“ uvažuje Vachek.
Ačkoliv se proslavil jako dokumentarista, své snímky raději označuje za filmové romány. „Nemám dokumentární film vůbec rád. Teď se rozmohlo tolik skučidel, každý kouká na nějaké lidské neštěstí a lidé to mají sdílet. Mě zajímají analýzy a smích, protože lidské počínání je opravdu komické," zdůrazňuje filmař.
Příště o komunismu
Letos pětasedmdesátiletý Karel Vachek vystudoval FAMU, absolvoval filmem Moravská Hellas (1963). Snímek získal tehdy dvě hlavní ceny v Oberhausenu a Čestné uznání na karlovarském festivalu, než ho zakázal prezident Antonín Novotný. V roce 1968 natočil snímek Spřízněni volbou, portrétující účastníky pražského jara.
K filmu se vrátil až po revoluci v roce 1989, o rok později získal prestižní ocenění Berlinale Kamera. Sedmým a zatím posledním snímkem Karla Vachka je Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid z roku 2012, který rozvíjí debatu o racionální nebo nadpřirozené povaze našeho světa. Nyní podle svých slov pracuje na filmu o komunismu.
Zlatou medaili AMU převzal ve středu v Městské knihovně, kde tento akt doprovodilo promítání jednoho jeho dílu zakázaného Armádního filmového magazínu. Uveden byl i nedávno objevený Vachkův materiál, který zachycuje okupaci Československa v srpnu 1968. Šokující záběry byly téměř 50 let považovány za ztracené.