Knihou roku je Ecův román. Česká beletrie mu nestačila

Praha – Dvě stovky literárních kritiků a nakladatelů vybíraly v tradiční anketě Lidových novin Knihu roku. Do nejužšího výběru se zcela neobvykle nedostal žádný zástupce české beletrie, vítězství připadlo románu, jenž sice aspoň svým názvem odkazuje k českému prostředí, jeho autorem je ale italský spisovatel a filozof Umberto Eco. Jeho Pražský hřbitov se stal Knihou roku 2011 o jediný hlas.

„Kniha roku je anketa, nikoli soutěž. Vychází 18 tisíc knížek ročně, nikde nemůže mít přehled, co se děje. Jde o to najít něco zajímavého,“ upozornil publicista Petr Kamberský.

Satirická detektivka, která se vysmívá celosvětovým spiknutím, zabodovala nejen u kritiků. V Česku se jí prodalo na 33 tisíc kusů. „Takový úspěch to byl i jen kvůli názvu románu,“  připustil literární teoretik Petr Bílek z Ústavu české literatury a literární vědy FF UK. V románu, v němž si Eco pohrává s historickými fakty a posouvá je do nových souvislostí, není ale pražský hřbitov to hlavní.

Anotace: V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouzského policejního konfidenta, autora fiktivního konspiračního plánu, který pak v rukou jiných začal žít vlastním životem. Téměř všechny postavy (např. Alexandre Dumas) jsou historické, neméně skutečný je i hrdinou sepsaný pamflet.

Umberto Eco / Pražský hřbitov. Argo, překlad Jiří Pelán, 398 Kč.

"Tím, co je nebo není skutečnost, se Eco zaobírá v celém svém psaní, ale v této knize je to téma samo o sobě. Nejzajímavější je, že Eco rozlišuje, nebo aspoň tak si to může čtenář mezi řádky najít, mezi pravdou jako shodou se skutečností a mezi pravdou dějinnou. Najednou se ukazuje zvláštní napětí, že všechny dějinné pravdy mohou být vesměs falza a že realita je jinde. Ale vlastně na tom vůbec nezáleží, protože rozhodující je to, co se doopravdy stane. To je ta skutečnost, která je skutečnější než pravda sama. A to je, myslím, zajímavá myšlenka, protože se s podobnou realitou můžeme setkávat dennodenně," uvedl k Pražskému hřbitovu vedoucí kulturní redakce ČT Petr Fischer, když román vybral mezi knižní tipy, jež ČT24 vysílá pravidelně každou středu ve Studiu 6.

Česká beletrie se letos do užšího výběru ankety nedostala, v posledních deseti letech přitom čeští spisovatelé na stupních vítězů nechyběli. Například loni byl Knihou roku vyhlášen román Zeptej se táty zesnulého Jana Balabána. „Ať se zeptáte kohokoli, jaká velká pecka vyšla od českého autora, tak se všichni začnou škrábat na hlavě,“ vysvětluje si letošní neúspěch nedostatečnou nabídkou publicista Petr Kamberský.

Jeden z možných důvodů, proč česká beletrie na rozdíl od italského románu u kritiků neobstála, vidí i překladatel Pražského hřbitova Jiří Pelán: „Eco píše romány, které mají silný příběh, on je konstruktér příběhů a takový dumasovský vypravěč. Když se podíváte na českou prózu za poslední roky, tak převažuje autobiografické vzpomínání a skutečných, silných příběhů je málo.“

Přesto se tuzemské knihy, i když ne beletristické, na nejvyšších příčkách prosadily. Hlasující po Ecovi nejvíce zaujal překladatel a anglista Martin Hilský souborným vydáním překladů děl Williama Shakespeara. Za knižní podobu své celoživotní práce, kterou vydalo nakladatelství Academia, byl letos oceněn i Státní cenou za překlad.

Na třetím místě se umístila bilanční publikace nakladatelství Torst. Dvacet let své činnosti v ní připomíná rozhovory, fotografiemi a reprodukcemi obálek všech původních a přeložených knih.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...