Pro mnohé návštěvníky v Cannes bylo Mládí ještě krásnější film než freska Velká nádhera, předchozí Sorrentinův počin dostal Oscara za nejlepší neanglicky mluvený snímek. V Mládí se Keitel představuje v úplně jiné poloze, než v jaké ho doposud diváci znají - tedy jako typického pouličního drsňáka z Tarantinových nebo Scorseseho filmů. Vidíme ho jako intelektuálního filmového režiséra, který spolu se svým přítelem rekapituluje život v alpských lázních. Onoho přítele, dirigenta, hraje neméně slavný Michal Caine.
„Je složité o tom filmu mluvit, nenapsal jsem ho ani nerežíroval. Hrál jsem v něm, napsal a režíroval jsem si uvnitř něj vlastní film, jestli mi rozumíte,“ uvedl k Mládí Keitel ve Varech. „Přemýšlím o plynutí času každý den. Srovnávám se s ním stejně jako každý z vás. Přemýšlím o něm, směji se mu, kopu ho do tváře, objímám ho, utíkám od něj. A na konci je z toho ten jediný život, který máme.“
Harvey Keitel: Lidé mě pořád oslovují "Wolfe"
Harvey Keitel: Lidé mě pořád oslovují "Wolfe"
Harvey Keitel: Přemýšlím o plynutí času každý den
Film, který česká kina promítnou od letošního října, ale příliš rozebírat nechtěl, o osobní postřehy by se prý raději dělil nad skleničkou. Možná jako ve znělce, kterou pro karlovarský festival natočil po své první návštěvě:
