Domácí péče znamená nechat si trochu energie pro sebe

S čerstvým Křišťálovým glóbem za nejlepší ženský herecký výkon z karlovarského festivalu vstoupila do českých kin Domácí péče. V hlavní úloze exceluje Alena Mihulová jako obětavá zdravotní sestra, která v kritické situaci zjišťuje, že celý život láskyplně pečovala o všechny kromě sebe sama. Snímek režíroval debutant Slávek Horák.

Na festivalu v Karlových Varech i během slavnostní premiéry v pražské Lucerně byla Domácí péče oceněna dlouhým potleskem vstoje. Nadšené přijetí nového českého filmu je do velké míry právě dílem Aleny Mihulové, která, jak se říká, nesleze z plátna. Autorský debut Slávka Horáka jí rolí laskavé pečovatelky, která by sama potřebovala lásku a péči, po několika letech dopřál větší herecký prostor.

Pečovat až do krajnosti

První scény představují zdravotní sestru Vlastu (Mihulová), jak obtěžkána taškami s injekcemi a léky proti bolesti obchází na jihomoravském venkově své pacienty. Zároveň skicují její poněkud vyhaslé manželství s obhroublým Laďou (Boleslav Polívka) a rozbitý vztah s dcerou Marcelou (Sara Venclovská), která před matčinou láskou raději utekla do Prahy. Když se Vlasta dozví, že trpí svážnou smrtelnou nemocí a sama potřebuje pomoc, musí ji začít hledat mimo prostředí, ve kterém strávila celý život.

Díky dceři jednoho ze svých pacientů (Tatiana Vilhelmová) se Vlasta obrací k esoterice a alternativní medicíně. Pod vlivem léčitelky Miriam (Zuzana Kronerová) si začíná uvědomovat, že léčit může nejen schránku, ale také nitro člověka. Nechybí léčivé přikládání rukou, hypnóza ani ohýbání lžiček. To však ještě prohloubí propast mezi Vlastou a manželem Laďou, který na „energie a tyhle hňupoviny“ prostě nevěří.

Alena Mihulová se po 32 letech vrátila k roli zdravotní sestry, kterou si zahrála již v dramatu Karla Kachyni Sestřičky (1983) po boku Jiřiny Jiráskové. Vlasta je ale podle ní jiná role. „Znám spoustu těchhle maminek, babiček, tetiček, které jsou tak obětavé a vydají tolik energii ze sebe, že už nemají žádnou pro sebe,“ říká Mihulová. „Naše generace tak byla vychována, pečovat, pečovat a pečovat až do krajnosti.“

Teprve bolestná diagnóza vytrhuje Vlastu z denního koloběhu, ve kterém se zcela vydává ve prospěch ostatních. Chytá se stébla esoterických metod, aby zachránila svoje tělo. Vždyť o tělesné potřeby (pacientů i své rodiny) se koneckonců starala celý život. Jenže nová perspektiva ji vede spíše k uvědomění, že lze pečovat také o duši.

(Ne)zralý debut

Snímek je autorským debutem Slávka Horáka (narozen 1975 ve Zlíně). Studium FAMU nedokončil kvůli režírování reklamních spotů. Posledních patnáct let pracoval na rozmanitých projektech pro české i zahraniční firmy. Do celovečerního hraného filmu se chtěl podle vlastních slov pustit, až bude dostatečně zralý. „Po dvaceti letech jsem si uvědomil, že s tímto přístupem bych se nedočkal nikdy, vykašlal jsem se na čekání a začal na tom dělat,“ vysvětluje Horák.

Slávek Horák
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Scenárista, režisér i producent snímku se při hledání látky pro první film inspiroval vlastní rodinou a prostředím jihomoravského venkova, kde vyrůstal: „Moje maminka dělala práci pečovatelky spoustu let, a tak mi poskytla hodně inspirativních historek a postřehů.“ Maminka mu pomohla při výběru hlavní představitelky a film se dokonce odehrává v autentických lokacích, v rodinném domě a na blízkém vinohradu.

Žít lépe, plněji a vnímavěji

Horák vychází z populární tradice českých tragikomedií, když osciluje mezi (černým) humorem a dramatem. Zároveň vyvažuje scény na hraně podobenství (pád do čerstvě vykopaného hrobu, průlez tunelem ke světlu, vstup do temného lesa) s naturalistickým zobrazením strachu, bolesti a utrpení vážně nemocného člověka.

Film Domácí péče je komedií nejen co do komiky a humorného nadhledu, ale také ve smyslu příběhu, který vypráví o spáse lidské duše. Spása zde však neznamená abstraktní víru, ale skutečnou proměnu smýšlení. „Chtěl jsem vytvořit silný příběh se spoustou dojemných a vtipných momentů, film, ze kterého budou diváci odcházet rozhodnuti žít lépe, plněji a vnímavěji,“ vysvětluje režisér Horák.

Snímek Domácí péče produkovala společnost TVORBA films. Koproducentem filmu je Česká televize. V kinech běží od 16. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.