Domácí péče znamená nechat si trochu energie pro sebe

S čerstvým Křišťálovým glóbem za nejlepší ženský herecký výkon z karlovarského festivalu vstoupila do českých kin Domácí péče. V hlavní úloze exceluje Alena Mihulová jako obětavá zdravotní sestra, která v kritické situaci zjišťuje, že celý život láskyplně pečovala o všechny kromě sebe sama. Snímek režíroval debutant Slávek Horák.

Na festivalu v Karlových Varech i během slavnostní premiéry v pražské Lucerně byla Domácí péče oceněna dlouhým potleskem vstoje. Nadšené přijetí nového českého filmu je do velké míry právě dílem Aleny Mihulové, která, jak se říká, nesleze z plátna. Autorský debut Slávka Horáka jí rolí laskavé pečovatelky, která by sama potřebovala lásku a péči, po několika letech dopřál větší herecký prostor.

Pečovat až do krajnosti

První scény představují zdravotní sestru Vlastu (Mihulová), jak obtěžkána taškami s injekcemi a léky proti bolesti obchází na jihomoravském venkově své pacienty. Zároveň skicují její poněkud vyhaslé manželství s obhroublým Laďou (Boleslav Polívka) a rozbitý vztah s dcerou Marcelou (Sara Venclovská), která před matčinou láskou raději utekla do Prahy. Když se Vlasta dozví, že trpí svážnou smrtelnou nemocí a sama potřebuje pomoc, musí ji začít hledat mimo prostředí, ve kterém strávila celý život.

Díky dceři jednoho ze svých pacientů (Tatiana Vilhelmová) se Vlasta obrací k esoterice a alternativní medicíně. Pod vlivem léčitelky Miriam (Zuzana Kronerová) si začíná uvědomovat, že léčit může nejen schránku, ale také nitro člověka. Nechybí léčivé přikládání rukou, hypnóza ani ohýbání lžiček. To však ještě prohloubí propast mezi Vlastou a manželem Laďou, který na „energie a tyhle hňupoviny“ prostě nevěří.

Alena Mihulová se po 32 letech vrátila k roli zdravotní sestry, kterou si zahrála již v dramatu Karla Kachyni Sestřičky (1983) po boku Jiřiny Jiráskové. Vlasta je ale podle ní jiná role. „Znám spoustu těchhle maminek, babiček, tetiček, které jsou tak obětavé a vydají tolik energii ze sebe, že už nemají žádnou pro sebe,“ říká Mihulová. „Naše generace tak byla vychována, pečovat, pečovat a pečovat až do krajnosti.“

Teprve bolestná diagnóza vytrhuje Vlastu z denního koloběhu, ve kterém se zcela vydává ve prospěch ostatních. Chytá se stébla esoterických metod, aby zachránila svoje tělo. Vždyť o tělesné potřeby (pacientů i své rodiny) se koneckonců starala celý život. Jenže nová perspektiva ji vede spíše k uvědomění, že lze pečovat také o duši.

(Ne)zralý debut

Snímek je autorským debutem Slávka Horáka (narozen 1975 ve Zlíně). Studium FAMU nedokončil kvůli režírování reklamních spotů. Posledních patnáct let pracoval na rozmanitých projektech pro české i zahraniční firmy. Do celovečerního hraného filmu se chtěl podle vlastních slov pustit, až bude dostatečně zralý. „Po dvaceti letech jsem si uvědomil, že s tímto přístupem bych se nedočkal nikdy, vykašlal jsem se na čekání a začal na tom dělat,“ vysvětluje Horák.

Slávek Horák
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Scenárista, režisér i producent snímku se při hledání látky pro první film inspiroval vlastní rodinou a prostředím jihomoravského venkova, kde vyrůstal: „Moje maminka dělala práci pečovatelky spoustu let, a tak mi poskytla hodně inspirativních historek a postřehů.“ Maminka mu pomohla při výběru hlavní představitelky a film se dokonce odehrává v autentických lokacích, v rodinném domě a na blízkém vinohradu.

Žít lépe, plněji a vnímavěji

Horák vychází z populární tradice českých tragikomedií, když osciluje mezi (černým) humorem a dramatem. Zároveň vyvažuje scény na hraně podobenství (pád do čerstvě vykopaného hrobu, průlez tunelem ke světlu, vstup do temného lesa) s naturalistickým zobrazením strachu, bolesti a utrpení vážně nemocného člověka.

Film Domácí péče je komedií nejen co do komiky a humorného nadhledu, ale také ve smyslu příběhu, který vypráví o spáse lidské duše. Spása zde však neznamená abstraktní víru, ale skutečnou proměnu smýšlení. „Chtěl jsem vytvořit silný příběh se spoustou dojemných a vtipných momentů, film, ze kterého budou diváci odcházet rozhodnuti žít lépe, plněji a vnímavěji,“ vysvětluje režisér Horák.

Snímek Domácí péče produkovala společnost TVORBA films. Koproducentem filmu je Česká televize. V kinech běží od 16. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 17 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...