Domácí péče znamená nechat si trochu energie pro sebe

S čerstvým Křišťálovým glóbem za nejlepší ženský herecký výkon z karlovarského festivalu vstoupila do českých kin Domácí péče. V hlavní úloze exceluje Alena Mihulová jako obětavá zdravotní sestra, která v kritické situaci zjišťuje, že celý život láskyplně pečovala o všechny kromě sebe sama. Snímek režíroval debutant Slávek Horák.

Na festivalu v Karlových Varech i během slavnostní premiéry v pražské Lucerně byla Domácí péče oceněna dlouhým potleskem vstoje. Nadšené přijetí nového českého filmu je do velké míry právě dílem Aleny Mihulové, která, jak se říká, nesleze z plátna. Autorský debut Slávka Horáka jí rolí laskavé pečovatelky, která by sama potřebovala lásku a péči, po několika letech dopřál větší herecký prostor.

Pečovat až do krajnosti

První scény představují zdravotní sestru Vlastu (Mihulová), jak obtěžkána taškami s injekcemi a léky proti bolesti obchází na jihomoravském venkově své pacienty. Zároveň skicují její poněkud vyhaslé manželství s obhroublým Laďou (Boleslav Polívka) a rozbitý vztah s dcerou Marcelou (Sara Venclovská), která před matčinou láskou raději utekla do Prahy. Když se Vlasta dozví, že trpí svážnou smrtelnou nemocí a sama potřebuje pomoc, musí ji začít hledat mimo prostředí, ve kterém strávila celý život.

Díky dceři jednoho ze svých pacientů (Tatiana Vilhelmová) se Vlasta obrací k esoterice a alternativní medicíně. Pod vlivem léčitelky Miriam (Zuzana Kronerová) si začíná uvědomovat, že léčit může nejen schránku, ale také nitro člověka. Nechybí léčivé přikládání rukou, hypnóza ani ohýbání lžiček. To však ještě prohloubí propast mezi Vlastou a manželem Laďou, který na „energie a tyhle hňupoviny“ prostě nevěří.

Alena Mihulová se po 32 letech vrátila k roli zdravotní sestry, kterou si zahrála již v dramatu Karla Kachyni Sestřičky (1983) po boku Jiřiny Jiráskové. Vlasta je ale podle ní jiná role. „Znám spoustu těchhle maminek, babiček, tetiček, které jsou tak obětavé a vydají tolik energii ze sebe, že už nemají žádnou pro sebe,“ říká Mihulová. „Naše generace tak byla vychována, pečovat, pečovat a pečovat až do krajnosti.“

Teprve bolestná diagnóza vytrhuje Vlastu z denního koloběhu, ve kterém se zcela vydává ve prospěch ostatních. Chytá se stébla esoterických metod, aby zachránila svoje tělo. Vždyť o tělesné potřeby (pacientů i své rodiny) se koneckonců starala celý život. Jenže nová perspektiva ji vede spíše k uvědomění, že lze pečovat také o duši.

(Ne)zralý debut

Snímek je autorským debutem Slávka Horáka (narozen 1975 ve Zlíně). Studium FAMU nedokončil kvůli režírování reklamních spotů. Posledních patnáct let pracoval na rozmanitých projektech pro české i zahraniční firmy. Do celovečerního hraného filmu se chtěl podle vlastních slov pustit, až bude dostatečně zralý. „Po dvaceti letech jsem si uvědomil, že s tímto přístupem bych se nedočkal nikdy, vykašlal jsem se na čekání a začal na tom dělat,“ vysvětluje Horák.

Slávek Horák
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Scenárista, režisér i producent snímku se při hledání látky pro první film inspiroval vlastní rodinou a prostředím jihomoravského venkova, kde vyrůstal: „Moje maminka dělala práci pečovatelky spoustu let, a tak mi poskytla hodně inspirativních historek a postřehů.“ Maminka mu pomohla při výběru hlavní představitelky a film se dokonce odehrává v autentických lokacích, v rodinném domě a na blízkém vinohradu.

Žít lépe, plněji a vnímavěji

Horák vychází z populární tradice českých tragikomedií, když osciluje mezi (černým) humorem a dramatem. Zároveň vyvažuje scény na hraně podobenství (pád do čerstvě vykopaného hrobu, průlez tunelem ke světlu, vstup do temného lesa) s naturalistickým zobrazením strachu, bolesti a utrpení vážně nemocného člověka.

Film Domácí péče je komedií nejen co do komiky a humorného nadhledu, ale také ve smyslu příběhu, který vypráví o spáse lidské duše. Spása zde však neznamená abstraktní víru, ale skutečnou proměnu smýšlení. „Chtěl jsem vytvořit silný příběh se spoustou dojemných a vtipných momentů, film, ze kterého budou diváci odcházet rozhodnuti žít lépe, plněji a vnímavěji,“ vysvětluje režisér Horák.

Snímek Domácí péče produkovala společnost TVORBA films. Koproducentem filmu je Česká televize. V kinech běží od 16. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 11 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 14 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 22 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...